Nefilozofujte u piva, přijďte na Svíci.cz!

Nový komentář k článku "Nové strašení"

Odpovídáte na příspěvek:

Odp: Zvoníkovo kolečko
Neuvedeno, 13.11.2009 22:01

S tím kolečkem, co je roztočené světlem to bude asi tak, že jak se kolečko točí, tak světlo dopadá na něj pod různými úhly. Když se světlo dostane do úhlu při kterém už sklem neprochází, ale odráží se od skla, tak začne platit zákon akce a reakce. Paprsek asi získává mírnou odchylku úhlu, protože jinak by to asi nemohlo působit, aby vznikla ještě nějaká síla na pohon kolečka. Vzniká výslednice sil, která popohání kolečko dokola asi právě od těchto odražených paprsků. Jde zřejmě o samou konetickou energii.
Průchodem světla přes sklo asi vzniká tření, jenže sklo také ochlazuje vnějším prostředím. Přesto, jsou na příklad brýle na sluníčku docela teplé.
Dále existuje Einsteinova teorie relativity. Ta říká, jestli jsem to dobře pochopil, že rychlost světla ve vzduchoprázdnu je stále stejná, Rychlost světla je tedy konstanta. Jenže světlo může v nějakém případě mířit z jednoho bodu na druhý a jiné světlo může mířit přímo na opačnou stranu, jako u slunce. Jako když jede jedno auto jedním směrem rychlostí b a druhé auto jede opačným směrem také rychlostí b. Logické by bylo, že obě auta dosáhnou cíle v krajních bodech za poloviční dobu, než kdyby jelo auto rychlostí b z jednoho krajního bodu do druhého.
Jenže terorie relativity říká, že u světla to je jiné. Říká, jak jsem jí pochopil, (když tak mě opravte), že světlo se dostane do krajních bodů i ze středu i z jednoho krajného bodu do druhého krajního bodu za stejnou dobu. Rychlost světla se v tomto případě nemění, ale mění se čas. Prostě v jednom případě plyne čas rychleji a v druhém o polovičku pomaleji.
Takto, když by někdo odletěl do vesmíru a pak se vrátil, tak by byl mladší než ten kdo do vesmíru neletěl. To jsou věci.
Teď například mají urychlovat v obřím urychlovači ve Švýcarsku myslím neutrony až do rychlosti téměř blížící se rychlosti světla. Pak zařídí srážku těchto neutronů navzájem a budou zjišťovat, jaké částice z nich se rozbijí. Některé částice hmoty ještě nebyly nalezeny i když už byly výpočty předpověděny. No a vědci, když budou mít kompletní sadu dílů hmoty, budou moci říci, jak to bylo při velkém třesku.
Nedávno dostali pánové Makato Kabajaši, Tošihide Masukawa a Yoichiro Nambu Nobelovu cenu za to, že vysvětlili, jak to že tu máme hmotu a ne antihmotu. Učinili objev původu takzvané narušené symetrie, která předpokládá nejméně tři skupiny kvarkových částic. To by měli být jedny ze základních částic hmoty. Dostali dvacet pět milionu korun za tuto práci. Byli to samí šikmoocí pánové, takže máme co dohánět. Je vidět, že Japonci jsou pracovití a také nadaní. Jenže ono to chce nejen umět, ale také mít dobré výrobní prostředky a také, aby vás někdo zaměstnal. Hlavně to ale chce nemít nějaké předsudky, které pak vedou celé myšlení k chybám. Když si hned řekneme, že velký třesk byl od začatku nesmysl, tak těžko můžeme pokračovat dál.

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.