Pro všechny přemýšlivé lidi

Nový komentář k článku "Musím být optimista 2010"

Odpovídáte na příspěvek:

Odp6: Můj optimismus spočívá v tom, že vím...
ivana Kozárová, 7.1.2010 13:54

Taky se mi teď zrovna nechce nic obětovávat,ale pamatuju se ještě,že ty situace člověk občas prožije. Třeba při komplikovaném porodu. Nebo když někdo potřebuje Tvůj čas a Tobě utíká něco důležitýho a nakonec se na tu svoji důležitou věc vykvajzneš a obětuješ ten čas zdánlivému nesmyslu a za pár let zjistíš,že to bylo to nejlepší,co se dalo udělat...
Je lepší litovat,že jsme něco udělali,než litovat,že jsme to neudělali... Mám trápení celej život s tím, že jsem nepraktická a na spoustu věcí ouplně blbá. Přesto zjiš´tuju,že když se lidi octnou někde na rozhraní,jdou za mnou,až to jednomu bere zbytky soukromí... V okamžiku,kdy by si jeden myslel,že je to od něj obět´,co pro druhé dělá,ztrácí to sílu a snad i cenu. Když to ale přece,třeba uondanej udělá,dostane radost a má víc,než ten,pro koho to udělal... Jen to nefunguje tak,že se očekává nějakej profit. Ten nepřijde,přijde jindy,nečekaně a kolikrát na poslední chvíli,bouřlivě jako smršť pěknejch věcí. Mám to štěstí,že si nelámu hlavu starostma a ráda nechávám věci koňovi,jenž má větší hlavu. Celá rodina mi to má tradičně za zlé... Ale nakonec je přece psáno,že Marie zvolila lepší stránku,v Apokryfech to Čapek nádherně popsal. Marty si vážím,ale nechápu ji. Taky bych nevařila a radši seděla na hadrech a poslouchala,co Mistr hovoří. Když byly moje děti malé,k nelibosti manžela nás nacházel blbnout a hrát si v hromadách nevyžehleného prádla... Dodnes si na to vzpomínám,jaká to byla legrace a obávám se,že nejen já. Pak když taťka dorazil domů,bylo po legraci. Jednou takhle sedíme na koberci,chechtáme se,až nám tečou slzy a najednou čtyřletej kluk ze sebe vyrazí : Maminko,to bysme se nikdy takhle nechechtali,kdyby byl tatínek doma....
Proč tyhle reminiscence? Vždycky musí jít něco stranou,něco obecně dobrého,praktického,rozumného a třebas i cenného,aby se udržel člověk jako člověk,jako důstojnej,plnohodnotnej tvor,co rozumí legraci,dovede si ji dělat sám ze sebe a umí se vykašlat na okamžitej zisk.Když se tohle včas neudělá,budou se děti starat už jako děťátka o svoje pokladničky a rodičovstvo se bude moct těšit do starobinců. Pamatuju na to,jak jsem jim jejich plechové kasičky rozdupala,když jsem si všimla,že se stolu shrabujou drobné a strkají si je s dovolením babičky do kasičky. Oznámila jsem jim,že nemám na chlebíček,ani na máslíčko a všechny prašule jsem zkonfiskovala. A bylo po hamounění. Jeden se radoval,že máme zase na jídlo,ale ten druhej už drobátko litoval,bylo právě na čase. Odpusť,tlapko,já jen,že každej musí něco včas obětovat,aby zůstal člověkem....

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.