Neptejte se co, ale proč

Poslední komentáře

Střípky z diskuse

Zajímavé odkazy

Novinky na Svíci.cz

  • 30.11.2007: Nyní jsou nově přidané komentáře od poslední návštěvy zvýrazněny barevně
  • 13.4.2007: Možnost úpravy i zatím neschváleného článku
  • 22.6.2006: Zlepšeno vyhledávání
Proč používat Linux

Komentáře k článku

21.11.2010 14:00

Co je to štěstí?

Tento článek je o štěstí a optimismu. Nebudu tady omílat nějaké akademické řeči, i když by se dalo na toto téma spousta dohledat, ale povím Vám něco ze života. Jenom takový malý výsek, abyste si mohli udělat obrázek. Věřím totiž, že štěstí je jenom subjektivní záležitost.

Když mi bylo 18 let, oznámila mi matka, že se stěhuje se svým „nabíječem“ do menšího bytu, kde už pro mě nebude místo. Měl jsem však štěstí, neboť to samé řekla i mým dvěma sestrám, kterým bylo 17 a 14 let, takže jejich situace byla trochu komplikovanější, než ta moje. Také jsem měl štěstí v tom, že jsem narozdíl od nich pobíral „sociálku“ (v té době bylo pro čerstvého absolventa problém sehnat práci). Obě sestry měli přítele, takže bydleli u nich a já si našel do 14 dnů podnájem. Naštěstí jsem měl v té době dvouměsíční brigádu a tak jsem před majitelem bytu předstíral, že je to moje stálé zaměstnání. Paráda, měl jsem kde bydlet a dva měsíce jsem měl na nájem a jídlo! Majitel mi přišel hned zpočátku jako podivín (pěstoval doma krajty obrovské a s jednou dokonce spal v posteli), ale jaké bylo překvapení, když jsem se dověděl, že ho před nedávnem pustili z vězení, kde seděl deset let za vraždu! Naštěstí nepřišel na to, že jsem našel jeho dvě pistole a několik podivně upravených nožů. To největší štěstí ze všech však bylo to, že jsem vůbec naživu. Tenkrát mi to nepřišlo, byl jsem mladý nezkušený trdlo, ale když si to promítnu zpětně, byla tam jedna událost, kdy jsem mohl docela dobře skončit pod kytkama. Po uplynutí brigády jsem majiteli oznámil, že mě vyhodili z práce a budu mít problém s placením nájmu. Vymyslel tedy, že do jedné místnosti nastěhujeme ukrajince a já budu mít nájem o půlku menší. Naštěstí mi po pár měsících přišel povolávací rozkaz a já nastoupil na vojnu, kde mi dali střechu nad hlavou a nemusel jsem nic řešit. Po vojně jsem neměl kam jít, ale naštěstí se ozval kamarád, že má volný byt. Super! Jen do té doby, než mi po dvou měsících oznámil, že byt prodává, takže se mám do týdne vystěhovat. Co Vám budu povídat, naštěstí jsem zrovna dostal přislíbenou práci i s ubytováním na druhé straně republiky. Měsíc jsem přespával v prázdné místnosti na podlaze u jiného kamaráda (chudák, neměl ani na nábytek) a pak vyrazil do další životní etapy, kde mě čekalo co? No přeci štěstí! ;-)

To jsem měl ale v životě štěstí, co? Myslím, že hodně záleží na úhlu pohledu. Jsem od malička spíš optimista a ve všem hledám to dobré, to, co mě posílí a posune kupředu. Nikdy za celý život jsem svůj úděl nesváděl na žádnou třetí stranu. Nikdy jsem si nestěžoval, protože vždycky může být hůř. Docela si dovedu představit podobné vyprávění od pesimisty. O štěstí by nebylo ani zmínky, zato by vypíchl místa, kde měl opravdu smůlu. Jak optimistický, tak pesimistický pohled na život je iluzorní, ale jeden z nich dokáže divy. Štěstí mě nikdy neopustilo a myslím, že ani neopustí. To proto, že štěstí je jenom rozpoložení mysli. Nenajdete ho „tam venku“, ale v sobě (to je na druhou stranu zase jenom subjektivní pocit introverta ;-)).

Pocit štěstí
Lipovan, 21.11.2010 16:12

Štěstí jako takové bych spíše nahradit spojením pocit štěstí. Štěstí může být pro každého něco jiného; osobní pocit štěstí je však nezpochybnitelný. Trochu mě překvapila jiná věc. Čtrnáctiletá švýca měla přítele a odstěhovala se k němu? Hmmm.... :-)

Odp: Pocit štěstí
merlinn, 21.11.2010 16:32

To ještě chodila na základku a nikdo to neřešil... A že byla „pod zákonem“? Mno, měli jsme takovou „volnější“ výchovu.

Odp: Pocit štěstí
Sova, 4.12.2010 15:05

Souhlasím. Štěstí je příliš široký pojem. Štěstí mohlo být, že Merlinn neměl práci, protože jinak by ho možná zapíchnul majitel. Po ztrátě bydlení ovšem moc pocitu štěstí neprožival.
Je tedy veliký rozdíl mezi
štěstí = být šťastný, zažívat pocit štěstí
štěstí = náhodný sled událostí směřující v náš prospěch

štěstí a štěstí
Vlastimil Čech, 21.11.2010 20:02

Zajímavý námět, řekl bych... čistě technicky navrhuji, abychom se nějak dohodli, co to je to ŠTĚSTÍ... je to good luck, nebo hapiness?
a nepřijde vám divné, že pro tak odlišné věci má náš jazyk jen jeden výraz?


z

Odp: štěstí a štěstí
merlinn, 21.11.2010 20:24

V tomto případě asi luck. Pokaždé, když jsem napsal „naštěstí“, bych v angličtině napsal „luckily“. Happiness je všeobecnější. Jako třeba - celkově z toho můžu mít pocit, že se mi vedlo dobře, že jsem byl spokojený, šťastný. Každopádně, obojí je věc subjektivní.

Člověk má štěstí, když ještě žije a v...
Neuvedeno, 21.11.2010 22:29

Člověk má štěstí, když ještě žije a v teple a má co jíst a kde spát, jako v podstatě všichni tvorové na tomto světě. Jenže i tato doba je jen do času.
Když člověk je nějak nemocný, tak stále ještě ve štěstí věří. To pak skončí, když zjistí, že ta nemoc je nelečitelná a nevylečitelná.
Někdy i na tento stav si člověk zvykne i když už je to leckdy život jen s malým množstvím štěstí.
Právě v pátek mi vypadla plotýnka z takové prkotiny. V neděli jsem si myslel, že už je to zase v pořádku, ale ouha, zase se to vrátilo. Takže holt budu muset mít delší odpočinek, nedá se nic dělat. Mám při tom před zimou ještě tolik práce. Chtěl jsem vysadit 11 švestek, postavit ještě dva betonové sloupky a zabetonovat 4 ocelové sloupky atd.,jenže dnes krompáč nezvednu. Co se dá dělat dám si odpočinek. Budu muset práci tělesnou vyměnit za práci duševní, dokud i ta se nezadře. To hold je stav okolo sedmdesáti let.

Ještě Merline
,, 22.11.2010 0:13

dopověz, jak „šťastně“ dokončíš svou životní pouť, a kdo Ti při tom zatančí „Ódu na RADOST“.

Odp: Ještě Merline
merlinn, 22.11.2010 0:37

Až zemřu, tak zemřu. Nic víc, nic míň. Nebojím se smrti, proto jí neřeším. Dokud dýchám, budu žít jak nejlépe dovedu a ano, budu si namlouvat, že život je super, a že mám veliké štěstí. Stejně jako si jiní namlouvají, že život je krutý a mají smůlu. Těm vůbec nezávidím. Ne proto, že je k nim život krutý, on totiž život prostě JE a neřeší to, jak ho vidíš. Nezávidím jim jejich vnitřní svět. Oni sami jsou k sobě krutí. Já se mám rád ;-)

Odp: Ještě Merline
ivan, 22.11.2010 10:37

Cssss, takovou odrhovačku a ještě ji tančit.

Já to vidím na :
,,Jen pro ten dnešní den, stojí za to žít".........,
Nebo na pořádnej odvaz s černou kapelou, něco co skutečně jede a má šnih.

Nebo na ,,Whisky to je moje gusto, bez whisky by tu bylo smutno, kdyby ji byl táta pil, žil by tu sní mnohem dýl, .....

Málokdo to ví, ale i melodie americké hymny je úpravou staré francouzské pijácké písně.

Odp2: Ještě Merline
Juras, 22.11.2010 13:39

On asi myslel, že merlinnovi zahrajou na funusu evrospskou hymnu. Čím by se merlinn musel stát? Prezidentem EU zesnulým ve funkci? ;-)

Odp3: Ještě Merline
ivan, 22.11.2010 14:55

Teda, já být v této existující -neexistující funkci., :-), tak si dám na náhrobní kámen-,,Hlavně nebudit! ". Teď mě napdlo, že by to mohl být pro našeho Romantika perfektní flek. Požadavek VŠ nejasného zaměření by byl naprosto vhodnou kvalifkací pro velmi nejasnou, mlhavou ale neexistující funkci přesto zvoleného ale nijak neodvolatelného Evropského prezidenta- ministra zahraničí EU,-státu bez ústavy atd,-atd........??

Teda čeho já jsem se dožil?.. to čumím!

Romanikovi, - věčnému studentovi bych nechal podle jeho přání zatancovat ;-) na evropském hrobečku ve zvolené, ale neodvolatelné funkci bez možnosti zbavení funkce ve zkušební době Gaudeamus igitur.

Svět patří nám, mládí budiž pochváleno, radujme se! Tedy užívejme života.

Myslím, že tento hymnus by byl největší ozdobou smutečního obřadu pomalu chcípajícího neexistujícího státu.

Odp4: Ještě Merline
Platfus, 22.11.2010 15:11

Když by k tomu ještě Zvoník zazvonil, jedno oko by nezůstalo suché ;-).

Odp5: Ještě Merline
ivan, 22.11.2010 18:13

Náhodou takový Rock n/ roll na zvony by byla palba která by uměla posadit na zadek kde koho. Určitě bych si to nenechal ujít, nezvyklé spojení by nepochybně zaujalo.

Odp6: Ještě Merline
,, 23.11.2010 0:10

... plus preservativy posvěcené od papeže ... ( -; )

Odp7: Ještě Merline
ivan, 27.12.2010 6:54

Bezva nápad, Romantiku, jak ty můžeš být chudej a nedoceněnej?

Odp7: Ještě Merline
ivan, 27.12.2010 7:00

Nojo, na pár vteřin jsem se nad tím zamyslel a uznávám, že by to možná bylo to nejlepší co by pro svět mohl udělat. Ale to zase nenapadne jeho.

Odp6: Ještě Merline
Platfus, 23.11.2010 10:34

Myslíš takovou klasiku jako třeba Hells Bells od počertech drsných elektrikářů z Austrálie ;-)?

Odp7: Ještě Merline
iva, 23.11.2010 10:40

To je moc dobré, škoda, že ty zvony znějí jen na začátku a pak zaniknou.

Odp: Ještě Merline
Neuvedeno, 22.11.2010 15:32

Odu na radost si užívám občas přes televizi. Nedávno jsem se koukal, jak Bubílková vybírá ty své spolupracovníky v pořadu: „Bubílková hledá chlapa“ Pár ftipů tam bylo dobrých. Docela jsem se zasmál. Zdá se, že vyroste nový zábavný pořad.

Soudruzi
Lipovan, 22.11.2010 16:24

Právě jsem se vrátil z...Václaváku. Brrr! Teď abych se z toho týden léčil. Tomu říkám štěstí, být zase na té naší milované periférii, kde je sice také lidí jak nap®©áno, ale ve srovnání s centrem Práglu stále muška. Ale už je dobře, teď mě tam nikdo zase půl roku neuvidí. Nechápu, jak někdo může jít za zábavou do prvního a druhého městského obvodu. Štatláci zase hrozně rádi korzují po Masarykově ulici - to je ta spojka hlaváku se Svoboďákem. Chci zvolat společně s cvokem: „I znowu zachowuję się, kurwa, nieasertywnie, ja pierdolę! Czy ja jestem wariatem?:-)

Odp: Soudruzi
ivan, 22.11.2010 18:46

Praha mně přišla neobyvatelná už před dvaceti lety, vždycky když tam musím, tak děkuju silám pekelným, že mě odtamtud vypudily. Už nikdy!

Odp2: Soudruzi
Lipovan, 22.11.2010 18:57

Dnes už nedovedu pochopit, že někdo jede do Prahy/Brna/Ostravy na výlet. Něco jiného je nutná návštěva (úřad, letiště, specializovaná klinika, atd.) Ale dobrovolně, jen tak z vlastní vůle? Ne, děkuji. :-)

Odp3: Soudruzi
ivan, 22.11.2010 21:07

Fakt jde o to nebýt srab. Pokaždé když jsem se obával nějaké situace a bránil jsem se jí, se mnohdy ukázalo, že mě nakonec prospěla. Je to jako když ti někdo dá šanci prožít další život. Vlastně jsem prostoupil do dalšího nepoznaného života s novým začátkem a kůži z toho starého jsem nechal ležet tam kde jsem ji ze sebe svlíknul, stejně by mě už byla k ničemu, jak ji jednou sundáš, tak ji už nenavlečeš. Nevím, ale přemýšlím o tom, jestli budu mít někdy odvahu hodit telefon do rybníka, koupit berany, pytel rýže, pytel hrachu, nasušit bylinky, chleba a odstřihnout elektriku. Fakt jsem už zažil v životě skoro všechno nebo aspoň mnohé, až mě to překvapilo. Tedy kromě užití si života načisto jenom takový jaký je. Už jsem si nejednou říkal jaký bych měl pocit druhý den ráno po tom co bych to udělal. Jestli bych měl pocit vzkříšeného sebevraha co si za dva dny připadá jako vůl, nebo jestli by to byl skutečně novej, zatím nepoznanej život který by mě přisesl něco co jsem nečekal. Jo, jo, jen nebejt srab a mít odvahu.

Uvidíme! Uvidíme?

Odp4: Soudruzi
Lipovan, 22.11.2010 21:30

...přemýšlím o tom, jestli budu mít někdy odvahu hodit telefon do rybníka, koupit berany, pytel rýže, pytel hrachu, nasušit bylinky, chleba a odstřihnout elektriku.

Někteří to už udělali. :-)

Odp5: Soudruzi
ivan, 23.11.2010 0:33

Pana Mertlíka znám z dokumentu asi před dvěma roky, tak nějak, ale, spíš bych byl při zdi (přizdisráč) Jen se nebát, jen se nebát. Možná někdy! Chci o sobě vědět věci,kterých bych se dneska bál. Ale Proč? Proč? Ještě mám dva životy. Snad!

Odp6: Soudruzi
ivan, 23.11.2010 1:01

Spíš dvě zkoušky, životem, pak se o sobě možná něco dozvím.

Odp6: Soudruzi
Lipovan, 23.11.2010 8:05

Mertlík je jistě tak trochu extrém, ale existuje spousta optimálních mezipoloh mezi ním a mastňákem. Fascinuje mě ta jeho obrovská vůle žít. Jeden by skoro řekl, že Mertlík odešel do lesů zemřít, ale opak je pravdou; jak řekl, chtěl by (ve svých 77 letech) ještě desítku vydržet. Ne jako zdejší ufňukané bolševické kušny. Ty začaly umírat už v den své přísahy věrnosti rodné straně. :-)

Odp5: Soudruzi
tlapka, 24.11.2010 16:21

Domnívám se, že by z toho byl pořádný absťák.

Odp: Soudruzi
Tony, 24.11.2010 12:12

Já na Václaváku a Staromáku občasně pracuji. Přímo na ulici (zaměření si nechám pro sebe :-) )
A věřte mi, že je to jen o zvyku... Mě je tam stejně dobře jako uprostřed Šumavy... Turistě jsou usměvaví a milí... Kriminalitu jsem nepostřehl (a to jsem byl na Václáváku od 10-22).
Prahu mám rád.

Odp2: Soudruzi
Platfus, 24.11.2010 12:20

Možná jsem tě tam jednou viděl ;-).

Odp3: Soudruzi
Tony, 24.11.2010 12:24

:-)
Akorát já byl párek v rohlíku... :-)


(joking.. xd)

Odp4: Soudruzi
Lipovan, 24.11.2010 13:37

Jenom aby... :-)

Měl jste veliké štěstí, že jste...
Tony, 24.11.2010 12:19

Měl jste veliké štěstí, že jste neskončil na ulici...

Váš životní příběh není o nic víc ani o nic míň zajímavější než život kohokoliv jiného.

I život člověka který od narození hraje World of Warcraft může být stejně napínavý a zajímavý i přesto, že je jen virtuální.

Jak jste trefně napsal, vše se odvíjí od úhlu pohledu.

Spíše by mě zajímal vliv na natočení toho úhlu, jestli mi rozumíte.
Jednoduše proč je někdo pesimista a někdo optimista?
Příklad silného pesimisty je Marshall Mathers alias Eminem alias Slim Shady..
I jeho život Vašima očima by mohl být viděn jako šťastný.

On ho ve svých textech i rozhovorech popisuje jako z louže pod okap.

Odp: Měl jste veliké štěstí, že jste...
merlinn, 24.11.2010 19:22

Tak jsem to taky myslel ;-) Můj život nebyl vůbec neobyčejný. Prostě šťastný může být jakýkoliv, můj, tvůj nebo hráče Warcraftu. Nezáleží na tom životě, ale na tom člověku, jak se k němu postaví.

Odp: Měl jste veliké štěstí, že jste...
merlinn, 24.11.2010 19:29

Vypadá to, že člověk je pesimista nebo optimista prostě od přírody. Možná to můžou životní zkušenosti trochu ovlivnit, ale neudělá to z pesimisty optimistu a naopak. Rozhodně ne na moc dlouho (třeba v kritické situaci, ale jakmile je člověk zase „v normálu“, najede na „základní nastavení“, které má vrozené).

Odp2: Měl jste veliké štěstí, že jste...
Tony, 24.11.2010 19:50

+1 Souhlasím.

Já jsem bohužel od narození pesimista a celý život se snažím převychovat a na okolí se tvářit jako pesimista. (ale sám si uvědomuji, že takový prostě nejsem...)

Odp3: Měl jste veliké štěstí, že jste...
merlinn, 24.11.2010 20:18

Člověk musí urazit dlouhou cestu, aby si uvědomil, že nejlepší stejně je to doma, jak se říká. Prostě, měl bys být takovým, jakým tě příroda udělala. Ale samozřejmě, také musíš splnit své povinnosti, to znamená, že abys zachoval např. sociální dekórum, tak se budeš přetvařovat. Ale jinak bys měl být sám sebou. Hlavně před sebou samým :-)

Odp4: Měl jste veliké štěstí, že jste...
tlapka, 25.11.2010 9:55

Tak tak. Každému je líto, co neumí nebo v čem je slabší, ale lepší je když se zdokonaluje v tom, v čem je dobrý, neb specializace je základ civilizace a může přinést i úspěch osobní a finanční.

Odp5: Měl jste veliké štěstí, že jste...
Neuvedeno, 25.11.2010 17:22

Nakonec uvidíte, jak se to množství českých lékařů odcházejících do Německa scvrkne. Není to jednoduché se naučit dobře německy a ještě dělat něco jiného, než člověk dělal předtím. Konečně, až začnou v němčině vyplňovat stohy papírů, tak to poznaj. Vůbec jim to nezávidím.
Něco jiného je jít do cizí země a tam napřed několik roků být v nějakém nultém ročníku na škole a represe celkem minimální.

Odp6: Měl jste veliké štěstí, že jste...
Lipovan, 25.11.2010 17:35

Předevčírem jsem v TV sledoval jakýsi obskurní kurs angličtiny, kde si čistě z hecu ředitelka jedné z největších britských nemocnic vyzkoušela post pomocné sestry. A tak dále. Jedna z pomocných sester jí sdělila, že bere 8000 GBP základního platu (zřejmě ročně). A pak se ředitelky bez obalu zeptala, kolik bere ona. Ředitelka odpověděla, že asi 70 000 GBP. Sestra vyjekla a zeptala se, jestli by jí nechtěla něco z toho dát, načež se obě zasmály. Valil jsem bulvy hned dvakrát: Takoví různí Jakubové/Jimmyové z ODS po revoluci 89' krmili český národ pohádkami, že vzájemné dotazy ohledně platu jsou na Západě tabu. Za druhé mě překvapil nízký plat ředitelky. V přepočtu je to sice 2,01 milionu korun, ale v Británii, která lapiduchy platí lépe než Dojčland, bych očekával mnohem více. Samozřejmě není nikde psáno, že některý ze specialistů v její nemocnici nemůže pobírat vyšší mzdu, než ona sama, ale stejně...také jsem četl výpověď jednoho českého lapiducha v Německa, kterak si to původně představoval sakra růžově. Zkrátka a dobře - vyražte do světa, doktůrci, jsem pro. Pak se můžete podělit o své zážitky. Proč mám ten pocit, že se opět budu smát do hrsti nad naivními pachtiči? :-)

Odp6: Měl jste veliké štěstí, že jste...
tlapka, 25.11.2010 18:21

Komu by se to líbilo, mohl tam být už dávno. A nejvíce chodí do Anglie. Nemyslím že by odcházeli.

Odp7: Měl jste veliké štěstí, že jste...
Neuvedeno, 25.11.2010 22:19

No je pravda, že naši lékaři snad ani nechtějí jít do Německa, ale do Kanady. Tam se totiž dá pracovat v angličtině, kterou se ve škole učili a bude to pro ně lehčí přechod. Jenže to zase budou mít domu dál, takže se pochopitelně už nevrátí.
Ovšem tím jejich jednáním zcela potvrzují, že vysokou školu by si měli lidé platit z velké části sami, protože i oni sami mají možnost se kamkoli odstěhovat. Třeba i do Austrálie. Dále bych řekl, že když mají možnost se odstěhovat do Austrálie, či do Kanady, tak že by tu možnost měli mít všichni, nebo nikdo v případě, že by vzdělání bylo stále státem hrazené. V rámci spravedlivosti. To přece nejde, aby nějaký stát si jen tak vyhledával z koláče hrozinky a pak ostatní zahodil. Jestli by takto se odstěhovali vzdělaní lidi ze státu, kterým hradí vyučování na vysokých školách stát, tak by tento stát měl od druhého státu dostat refundace za náklady vzdělání těchto lidí. Jinak jde o prostou zlodějinu jako jakákoli jiná zlodějina.

Odp8: Měl jste veliké štěstí, že jste...
tlapka, 26.11.2010 9:14

„Krádeže mozků“ jsou staré jako lidstvo samo.

Odp3: Měl jste veliké štěstí, že jste...
tlapka, 25.11.2010 9:54

Temperament, energie a pocity se odvíjí od vrozených mozkových systémů. Vytvořením reálného názoru můžeme toto částečně kompenzovat. ♪

Máte k článku co říct? Máte názor? Je jedno, že článek nevyšel dneska, téma je aktuální stále! Váš komentář se nám zobrazí, tak napište!

Přidat nový komentář

Pokud jste registrován(a), zadejte heslo:

Pouze Vaše jméno (přezdívka) a vlastní příspěvek jsou povinné položky.

Prosím můžete-li, používejte diakritiku - píše se to stejně dobře a mnohem lépe se to čte. Příspěvky naprosto mimo téma nebo obsahující vulgární výrazy budou bez odpovědi smazány - poškozují tuto diskusi.
Formátování: [bold]tučně[/bold], [ital]kurzíva[/ital], [url=adresa]text odkazu[/url] (viz Formátování textu).
Děkujeme za Váš názor.

Nahoru
O serveru, právní ujednání, přístupnost
Založeno na vlastním redakčním systému a vlastním fóru.