abstak a léky

už je to tady!!!! ruce se třesou, bolest na hrudi, husina jak prejt, horečka a zmenšující se odhodlání vydržet. Už nikdy nevzít do úst drogu.
Na studené podlaze objímajíc toaletní mísu nezbývá nic jiného, než vzpomenout si o co vše jsem svou vinou došla.
Vezmu to od začátku. Řeči o mém smutném dětství násilnickém otci raději vynechám. Nakonec je totiž jen a jen na Vás jak se minulostí necháte ovlivnit.
Vystudovala jsem zdravotnickou školu a odjakživa jsem se orientovala v oblasti léků. Převážně v těch co ve vás vyvolávají libé pocity. Bez problémů jsem se dostala na Vysokou školu, kde jsem své experimentování rozšířila o lék s názvem Tramal.
Vždy mne přitahovala otázka drogově závislých. vyhledávala jsem si o tématech literaturu a dívala se na dokumenty.
Ze začátku by nikdo nepoznal, že se semnou něco děje. Nebyla jsem feták co leží na ulici ve svých zvratcích. nemluvila jsem z cesty a dokonce jsem zvládla chodit do školy i práce. Žila jsem normální život až na to, že jednou za tři hodiny jsem si odběhla na záchod spolknou nějaké ty pilulky. To než jsem bez drogy nevydržela déle jak 24 hodin trvalo pět let. za těch pět let jsem stihla nedodělat Vysokou školu, nastartovat si kariéru na chirurgickém oddělení ze kterého mne vyhodili. Cestu ke zdravotnictví jsem si uzavřela. Mám zákaz se vracet domů a můj partner to po pěti letech vztahu také vzdal.
to mě vrací sem. na studenou podlahu vedle záchodu. Mnoho literatur uvádí, že abstinenční příznaky jsou v podstatě příznaky chřipky. S tím sice souhlasím, ale už nikdo Vám neřekne, co se děje ve Vaší hlavě.
Mezi dávením nedokážu myslet na nic jiného, než na úlevu, kterou by mi přinesly léku.
První kontakt s lékem byl úžasný. Byl mi předepsán doktorem proti bolesti. hned po prvním užití se objevil tak obrovský pocit štěstí, který neustupoval, že jsem chtěla víc a víc. ted už se o žádném pocitu štěstí nedá ani mluvit. dávku léků musíte neustále zvyšovat a na konci už Vám žadné libe pocity nepřináší. Na konci už ji musíte mít v těle aby ste mohli ráno vůbec vstát z postele. ......................................................................