„Bůh není“ je nesmysl

Stručně jsem napsal o iracionalitě materialistického pohledu na vznik života v jednom komentáři, ale po jeho přečtení mi připadá, že ne zrovna dvakrát srozumitelně. Zkusím to s touto úvahou.

Bůh není je nesmysl aneb Filipika proti vědecko-iracionálnímu chápání světa

Který z názorů je správný? Materialismus či idealismus? Stvořil nás nějaký stvořitel anebo jsme zde jen díky evoluci? Ohledně těchto otázek má řada lidí jasno. Důkaz však neexistuje a tak názor každého jednotlivce je pouze otázkou víry či nevíry. Přitom řada idealistů říká „já vím“ a mnoho materialistů dí „můj názor je racionální“.

Jsem založením racionalista. Neumím nahlížet do akáši, o astrálu vím jen z doslechu, v srdci necítím boží přítomnost, neumím chanellingovat, telepatovat, prodýchávat ani prociťovat. Jsem také založením skeptik a tak hned tak něčemu neuvěřím - spíše bych řekl, že nevěřím ničemu, jenom přiděluji určité stupně věrohodnosti. Pokud mi někdo dokáže, přijmu prokázanou skutečnost jako fakt, i když se mé nitro vzpírá tomu uvěřit (v tom případě jsem ale vůči důkazu mimořádně podezíravý). K tomuto postoji mě vede praktická zkušenost - mám matematické vzdělání a vím, že spousta platných pravidel dokáže na první pohled půdobit značně nevěrohodně.

Jak jsem již napsal, jsem ryzí racionalista. Ovšem narozdíl od většiny takyracionalistů netrpím předsudky a jsem skeptický ke všemu. Na otázku, zda má pravdu materialismus či idealismus, odpověď neznám. Interně ale dávám větší míru věrohodnosti idealistickému názoru. Důvodem je neexistence důkazů (nebo i jen indicií), že by bylo možné zkonstruovat vědomí. Takováto představa mi připadá daleko fantastičtější než představa stvořitele, která přesunuje mnoho ožehavých otázek do metaúrovně (již ze své pozice nemůžeme pochopit).

Materialismus je u svých propagátorů považován za „racionální názor“ oproti idealismu, kterému „mohou podlehnout pouze iracionální snílci“. Pokusím se následujícími odstavci dokázat, že naopak názory materialistů jsou iracionální. Přitom tento důkaz neříká nic o tom, který ze světonázorů je pravdivý a nevypovídá nic o racionalitě či iracionalitě idealismu.

Předpokládejme tedy, že mají pravdu materialisté a věnujme se důsledkům materialistických předpokladů. A zvažme validnost následujících čtyř tvrzení:

1) Je v možnostech lidstva stvořit uměle myslící entitu.

Materialisté věří, že jsme nebyli stvořeni, že druh homo sapiens (potažmo vědomí či rozum) vznikl na materiálním základě jakousi evolucí, nebyl vytvořen uměle a že prostě vědomí vzniká v okamžiku, kdy je (zjednodušeně řečeno) komplex navzájem propojených neuronů dostatečně složitý, aby se v něm ono vědomí nějak objevilo. Jinými slovy - snaží se podpořit myšlenku neexistence stvořitele tvrzením, že lze vhodnými procesy při zpracování organických látek (tedy matérie) vytvořit vědomí. Jenomže - pokud by podstata vědomí byla skuteně materiální, máme všechny předpoklady pro vytvoření umělého vědomí. Technologicky na to sice nestačíme, ale to je jenom otázka vědeckého pokroku. Pokud mají materialisté pravdu, bude někdy možné uměle vytvořit myslící entitu.

2) Je v možnostech lidstva stvořit myslící entitě umělý svět.

Současný rozmach zábavního průmyslu a výpočetní techniky dává celkem jednoduchý návod, jak vytvořit svět iluzí pro uměle vyrobenou bytost. Virtuální realita ukazuje jeden z možných směrů, jak na to. Přes současný stav nedokonalosti ovládání (člověk ovlivňuje detektory vlastním pohybovým hmotným aparátem) se pravděpodobně podaří dostat buď přímým propojením mozku anebo scanováním aktivity mozku (o výzkumech byly již zhruba před deseti lety publikovány první články a byly zmiňovány i praktické použitelné výsledky u ochrnutých lidí). Interakce opačným směrem - od systému virtuální reality směrem k člověku je v současnosti také nedokonalá - děje se tak přes smyslové orgány, obraz je nedokonalý, atd. Ale i zde je vidět nadějný pokrok - výzkumy se zabývají drážděním určitých center v mozku za účelem vyvolání vzruchů požadovaných vlastností, jiné výzkumy se zabývají nahrazováním smyslových orgánů umělými náhražkami. Byly publikovány pokusy připojení kamer ke zrakovým nervům slepých lidí, jejichž mozek se dokázal přizpůsobit a naučil se vyhodnocovat signály přicházející z kamer. Pravda, jednalo se o malé, nepoužitelné rozlišení, ale stejně to dává nadějný směr. Příklady zmíněné výše dávají naději, že budeme schopni člověku podsunout jakoukoliv iluzi a onen člověk nerozezná rozdíl od skutečnosti. A to prosím tuto iluzi mu poskytneme přes rozhraní, které jsme nenavrhli, pouze jsme je prozkoumali a naučili jsme se je ovládat. Oč snadnější bude práce, když si sami zkonstruujeme myslící entitu a sami si navrhneme rozhraní pro to, abychom jí mohli vytvořit iluzi životního prostředí?

3) Je v možnostech lidstva stát se bohem.

Kombinací dvou předchozích bodů dostáváme celkem jednoduchou možnost stvořit si vlastní umělý vesmír. Budeme schopni vymodelovat nějaký vesmír, nadefinovat mu přírodní zákony, určit cokoliv nás napadne - dokážeme do onoho světa naprogramovat i vyložené nesmysly. Budeme schopni vyrábět myslící tvory do námi vytvořeného světa. Budeme schopni - v analogii k naší realitě - vytvořit v umělém světě vedle lidí i skřítky, strašidla, ještírky a upíry. Bude záležet jenom na nás, jaké tvory svým ovečkám vyrobíme, ať už to ony budou považovat za nesmysly nebo ne. Máme naprostou svobodu, můžeme v umělém světě provádět co chceme. My definujeme pravidla hry. A je jenom na nás, jestli zavedeme „bláznivá“ pravidla typu „tvor narozený za úplňku druhého měsíce páté planety bude mít zvýšenou úrazovost“. Skutečně - jako bohové budeme skutečně všemocní.

4) Když to dokáže lidstvo, mohl to už dokázat někdo jiný.

A jsme u konce. Představa materiální podstaty světa moc nesedí k přesvědčení, že neexistuje náš stvořitel. Materiální přesvědčení vede k domněnce, že je možné stvořit svět podobný našemu uměle. Proč tedy bez jediné indicie přepokládat, že to není zrovna náš případ?