Vesmír, konečno a nekonečno

Nejsme vlastně ničím zvláštním jen nicotným shlukem atomů, kterých se ve stovkách miliard galaxií nacházejí možná „miliony“, jsme potomky hvězd. Nacházíme se na malé planetce zvané Země. Obíháme kolem Slunce, které je jednou z dvouset miliard hvězd v naší galaxii. Jsme na jednom malém pohybujícím se„disku“ uprostřed stovek miliard jiných vzájemně se vzdalujících „disků“. Když bychom chtěli tento jeden „nicotný disk-naši galaxii“ přeletět napříč, letěli bychom i s nepředstavitelnou rychlostí světla 90 000let! Jen k nejbližší hvězdě v naší galaxii bychom rychlostí světla letěli 4 roky. Jsme uvězni na naší Zemi, kdesi uprostřed pustého vesmíru a můžeme jen pozorovat okolí. To okolí však sledujeme se zpožděním, tak jak k nám dopadají světelné paprsky. sledujeme-li tedy nejbližší hvězdu Proximu, vidíme její obraz tak jak vypadal před čtyřmi roky, tak dlouho k nám putují paprsky světla, prostřednictvím kterých vnímáme „vše“.
Když zítra dopadne na naši Zemi velký meteorit, planetesimála, nehostinné podmínky na Zemi vyhubí většinu živých organismů... Nejsme nejdokonalejší, jsme sice nejinteligentnější formou života na zemi, ale jen pouhou součástí biosféry, další z forem vesmíru. V jednom okamžiku možná zmizí lidstvo z povrchu zemského bez ohledu na báje o stvořeních, spasitelích, životě v jakémsi vysněném ráji. Jsme pouhé nicotné NIC, nevím kde lidé v sobě nalezli tolik pýchy, aby mohli tvrdit že jsou středobodem vesmíru, že snad jakýsi Bůh stvořil vesmír kvůli lidem, k obrazu svému! Proč všichni hledají jakýsi vyšší smysl existence. Vesmír JE, EXISTUJE!!!! To je smysl, bez nás nebo s námi, jsme jeho součástí, jeho dočasnou, ne neměnnou součástí...I my jsme vesmír. Vesmír je pro mne můj Bůh, jemu vděčím za to, že tu jsem. Jsem potomek hvězd, které po atomech vodíku a helia daly vzniknout dalším atomům...Věřím, že vesmíry vznikají a zanikají v nekonečných variantách - existují... Sama EXISTENCE NĚČEHO je tím nejvíce FASCINUJÍCÍM fenoménem...
(POJEM NIC - když se zamyslíme NIC je obsaženo nekonečně-krát v NĚČEM)
(Naproti tomu NĚCO nemůže být v NIČEM obsaženo, protože pojem NIC by ztratil smysl)
Je tedy jasné, existuje-li NĚCO(a ono existuje), pojem NIC nemůže existovat...
...to něco je náš VESMÍR jako jedna z nekonečných forem EXISTENCE NĚČEHO (:...

Konečnost nedává smyl, nekonečno je všude kolem nás! Žádný začátek není, jen nekonečné množství vesmírů v nekonečných variantách, to jediné dává smyl...člověk se snaží být na zemi navěky, bojí se smrti, nechce ztratit svou existenci! To je ovšem paradoxně vlastně to jediné co nemůže. Jsme nekonečně-krát navždy uvězněni v nekonečné koloběhu vesmírú, VESMÍR je pro mne Bůh...
NEKONEČNOST jako základní STAVEBNÍ KÁMEN je možná odpověď na vše. Nekonečno se nachází všude kolem nás, úplně ve všem. Nekonečnost nemusí být chápána jako neohraničenost (například prostoru), ale jako ohraničenost nekonečna menších ohraničeností, které obsahují nekonečno dalších ještě menších ohraničeností a ty obsahují... (Vezměmě libovolné těleso například kouli a pokusme se zodpovědět otázku, kolik koule obsahuje nehmotných bodů, zjednodušeně, kolik bodíků se v kouli nachzí. Když začneme počítat, zjistíme že můžeme vymezit kolik m3 nemotných bodů v ní je, kolik dm3, kolik cm3, mm3.....takto však budeme počítat do až nekonečna malých ohraničeností, pro libovolné těleso o libovolných rozměrech. Naše dosavadní poznatky v oblasti částicové fyziky říkají, že nejmenšími „hmotnými“ částicemi jsou kvarky, neutrina, miony ve vzájemných interakcích za pomoci gravitační, elektromagnetické ,slabé a silné síly (základní námi definované síly ve vesmíru). Podstata gravitační síly síly tkví možná v částicích zvaných gravitony, základní podstatu těchto sil však neznáme.
Uvedu příklad - pro vymezení definice ohraničeného nekonečna:
Vezměme ohraničenou úsečku libovolné délky a rozdělme ji na polovinu, tu polovinu pak zase na polovinu, tuto polovinu na další dvě poloviny, takto můžeme rozdělovat i náš časoprostor do nekonečna.....

Vznik vesmíru:
Samotný pojem vzniku vesmíru, řekněme NĚČEHO Z NIČEHO NÁM NEDÁVÁ SMYSL. Ono nic však může být tím nejreaktivnějším prostředím, které jak jsem výše uvedl NEMÚŽE samo o sobě existovat. Potom tedy ve chvíli kdy náš vesmír zkolabuje (a on kolabuje) až do onoho stavu blízkému - NIC (jedno zda otevřeným nebo uzavřeným způsobem) musí následovat znova v jiných variantách další třesk, protože konečnost nedává smysl(:............Big Bang - Big Crunch - Big Bang - Big Crunch - Big Bang - Big Crunch - Big Bang - Big Crunch - Big Bang - Big Crunch....v nekonečném cyklu (pozn. velký třesk - velký krach-kolabs)

Berte tento chaos slov jako zpověď člověka, který asi nesmyslně hledá smysl, možná tam, kde žadných smyslů není(: