Můj domov je bohatství mé

Víš, tak jako nejsou na Zemi dvě slunce, tak já nemohu míti dvě místa na světe, které pokládám za domov. Možná přijde i doba kdy při pomyšlení na slovo domov již budu zapomínat jeho pravý význam, ale nyní při hlubším zamyšlení pocituji blažený pocit ve svém srdci, jenž je tak mladé, nezkušené a rozkvetlé jak letní kvítí plápolající při západu slunce. Doufám jen že přijde den kdy mé srdce bude stárnout, uvadat, umírat a já budu mít pevné a stálé kořeny, tak jak? podzimní strom, který se loučí se svými dětmi v pozdním a chladivém večeru plného poletujících hedvábných závojů. Víš, tak jako má ryba své vody, pták svou oblohu, srnka svá luka, hvězda své stálé místo..,tak já mám svůj domov. To je to nejcenější, nejdražší, největší bohatství na které si šetřit, studiem se trápit nemusíš jen si ho vážit, počovat o něj, hýčkat.. Nevím od koho, čeho.. Jedno vím určitě pokud si nebudu vážit domova, nebude si již vážit čeho. Domov to je mé bohatství. V současné době vidí každý bohatství v něčem jiném.. v rodině, ve sbírce známek v nepřehledném množství hraček..jsou i tací, kteří ho vidí v moci. V moci ovládat druhé, v možnosti ovládat hezké auto. A přece vše zkončí jak začalo.

Autor prosí o kritiku.