Co je to duše?

Jednou večer mě napadla myšlenka, nad kterou teď občas zapřemýšlím a rozhodně bych se o ní s vámi chtěl podělit.

Co je to duše? Proč je tak rozšířen názor, že je to něco jakýmsi způsobem odlišného nebo odděleného od našeho fyzického těla? Není to jen čistá biochemie v lidském mozku? Deje se něco po smrti s naší duší?

Tvrzení, že je duše něčím víc, je dle mého názoru pouze pokus o vysvětlení si jedinečnosti našeho inteligentního myšlení, o vysvětlení si zázračnosti uvědomování si sebe samého, o vysvětlení si co všechno dovedeme s naší „duší“ a o částečné utišení strachu ze svojí smrti a smrti svých blízkých. Myslím si, že duše je opravdu jen prostá biochemie v mozku. Že je to jen výsledek nepředstavitelně složité neuronové sítě s nespočetnými kombinacemi spojení. Někdo si jednou dal tu práci s hrubým vyčíslením, kolik možných kombinací spojů v takovém průměrném lidském mozku může být a vyšlo tak nepředstavitelné číslo, že nemá smysl ho psát, lepší asi bude říct, že je to vyšší číslo, než je počet atomů v nám známém vesmíru.

Myslím si, že pokud by byla duše jakýmsi způsobem nadřazena existenci našeho reálného těla, bylo by velice krkolomné, né-li nemožné vysvětlit, proč když se člověk opije, „pozmění“ se jeho duše, proč když si člověk zakouří marihuanu, „pozmění“ se jeho duše atd ... jak to že molekuly alkoholu nebo THC existující v našem reálném těle ovlivňují naši „nereálnou“, nad tím stojící duši? Ano, protože duše je jen výsledkem fungování našeho mozku který je reálný. To že se dá naše duše ovlivnit tím, že ovlivníme funkci našeho mozku, dle mého názoru dokazuje, že duše je jen výsledkem jeho fungování. Že není nic, co by se jaksi vznášelo někde jinde a bylo spojeno z naším tělem a řídilo ho nebo že není nic, co by sídlilo uvnitř naší hlavy ale bylo mimo naši realitu.

Myslím si, že pokud by někdo dokázal v jednom okamžiku sejmout obraz všech atomů tvořících můj mozek, míchu a vlastně asi celý nervový systém a dokázal by dále simulovat chování atomů tohoto neuvěřitelně obrovského modelu + zajistil by imaginární přívod a odvod „krve“ v tomto simulovaném „mozku“, vzniklo by také mé vědomí i se všemi mými vzpomínkami. Jasně, asi by bylo potřeba nakonec simulovat celé tělo, atom po atomu, ale jde mi o vyjádření myšlenky, že naše vědomí je prostě jen fyzika a biochemie.

A co se děje po smrti? Dle mého názoru nic. Prostě se naše „duše“ rozpustí do nikam. Nejsme, stejně jako jsme nebyli před naším zrozením. Smutmé že? Deprimující že? Ano, a proto jsme si jako lidský druh již od svých brzkých počátků vykonstruovali nebe, posmrtný život a další mýty, které nás částečně této deprese zbavují. Možná v tom hraje roli i to, že jsme teprve nedávno zjistili, že existuje nějaká biochemie, atomy a další záležitosti, které byly před nedávnou dobou (z pohledu doby vývoje lidského druhu) neznámé. Je pro nás lehčí věřit a doufat, že neskončíme nadobro ... Ano, slyším ty tisíce námitek - jsou přece zážitky z minulých životů, lety tunelem, vyvolávání duší a podobně ... No, popravdě, opět se jedná o pouhé vyprávění lidí vesměs v hypnotickém stavu nebo o zážitky ze stavu, kdy už mozku docházely živiny a kyslík. Jak bylo již nespočetněkrát dokázáno, hypnóza si často a moc ráda vymýšlí. Věřím že po probrání z tohoto stavu lidé popisují zážitky jako skutečné, ano, věřím že i já bych to udělal. Ale nemyslím si, že je to důkaz který mě přesvědčí o tom, že je něco po smrti. Bohužel.

Co si o tom myslíte Vy?