Nic nového pod Sluncem

Všechno už tady na Zemi nejméně jednou, ale nejspíše milionkrát bylo - stalo se. Události se střídají, jedni lidé zmírají a ti druzí zase se rodí, staré režimy padají a nové vznikají. Iluze a ideologie zanikají a jiné se vytváří. Lidé píší své memoáry nebo erotické fantazie, i když to všechno, již bylo dávno před nimi vysloveno.
Každý člověk by mohl napsat knihu svého života a přitom zvolat: nic nového pod Sluncem jsem neobjevil, nevyslovil, nepoznal... I já jsem takový marný pokus již podruhé ve svém životě učinil. Vznikl text s názvem NAHOTA. Nyní zkoumám, zda z textu vytvořit knížku, když obsahuje všechno, co již bylo dříve řečeno. Jaký bude mít smysl? Pro peníze? Asi ne. Pro potěšení? Možná. Někdo si klepe na čelo. Proč nás nějaký pisálek otravuje svými pochybnostmi? Já vám čtenáři kladu odlišnou otázku. Nemáte pochybnosti o smyslu svého bytí? Marná je honba za pozlátkem materialismu i duchovní pravdy. Člověk nemůže získat plně ani jednu
z nich. Jsme otroci svého tvůrce... Nemyslíte?