Dávat milodary?

Rozhodl jsem se dávat peníze, nemluvit. Pro někoho jsou automaticky doplněny představou, jak ovládat druhé lidi. Pro jiného však žádná částka není malá. Peníze jsou oběživo, vyděláváme je prací. Milodar znamená odevzdání libovolné částky peněz za zdánlivé nic. Člověk jeho prostřednitvím trochu ztrácí moc nad zanedbatelnou možností, co jeho peníze způsobily jinde. Stává se milodarem nadřazen obvyklým potřebám, když uspokojí jednu z natažených rukou? Já to budu tak dělat a uvidím.

Rozhodl jsem se každý měsíc dát 2000 někomu druhému. Nechci za to sex, propagaci lži, ani zvrácené uspokojení z nastolení své představy. Nechávám být. Není ani špatné, pokud všedním žitím nejsme milodaru vždy schopni. Já na to běžně kašlu - co bylo moje, nebylo tady pro všechny.Takový postoj „nedám kdekomu“ je přirozenější než postoj opačný. Roli hraje nedůvěra v jednorázové vykoupení pro cizího, zcela jistě rázně v mysli zpochybněného. Většina lidí na takové to strašení nedá, proč taky. Těžko neučinit ze sobeckých důvodů něco jako milodar, však lehko jej přijmout bez ztráty svobody.

Co mě k tomu vede? Svět se nějak točí, ale nedá mi to. Takže asi nějaký ideál, víra v něco hodnotnějšího než způsobují peníze. Chci odpovědět někomu jinak než jeho ovládnutím a vycucáním. Chci se ptát, proč jsem drcen a omezováno je mocí srdce člověka. Milodar je nejméně, co dám. A nevím co dát navíc než love, popřemýšlejte prosím.