Cena produktů závislých na reklamě

Asi můj článek nebude obsahovat nic převratného, ale jsem toho plná. Hledám práci a vlastně nemám nic moc co nabídnout. Rozesílám životopis a vlastně minulé pondělí jsem byla poprvé pozvaná na výběrové řízení. Trošku mně to zaskočilo a samozřejmě jsem očekávala nějakou kulišárnu.

Dvacet uchazečů posedalo do místnosti, rozdali nám dotazník, kde je hlavně zajímala zkušenost s call centrem. Dostali jsme text, který budeme číst u pohovoru a bude rozhodovat, jaký máme hlasový projev. Měla jsem v hlavě velký otazník. Jasně, že bych chtěla pracovat být konečně platným členem naší společnost, něco dokázat, někam patřit, ale taky chci, ať to má nějaký smysl. Tohle mi smysl nedávalo. Měla jsme telefonovat nějakým předem osloveným lidem a ptát se jich, jestli můžou u sebe udělat prezentaci a pozvat dva manželské páry. Měli by se dostat o slosování o nábytek v ceně 100 tisíc a jiné ceny s Petrem Rychlým a tak dále. Tohle vše jsme měla číst. Teď mi to jde, i si vzpomenu, že jejich výrobky se používají v lázních Luhačovice a Jeseník.

Nejdřív jsem si řekla - jdu do toho, taky mně nejednou leckdo vypekl. Zrovna nedávno mi prodavačka prodala podprsenky (hned dvě), které mi vůbec nesedí, táhnou mě a tlačí. Začala jsem mít pocit, že mě má za nějakou socku, tak jsem moc nevybírala a teď bych to mohla někomu vrátit. No co, třeba to jsou dobré pokrývky a matrace a ozdravné hřejivé lampy.

Paní po levé straně hned řekla, že do toho nejde - je v důchodu a tohle nemá zapotřebí. Trošku mně zviklala a tak místo abych se začala připravovat na rozhovor, začala jsem s ní vzpomínat, jak nám jednou taky zavolala nějaká paní a že dělá statistický průzkum a za dva dny k nám dorazil zřejmě její manžel s kufrem jak blázen a v něm sada hrnců. No co, taky jsem si koupila hrnec za 8 tisíc ten nejlevnější Po zrušení objednávky po mně dlouho chtěli osm stovek za storno. Paní taky něco přihodila, ale pak se rozloučila a odešla. Jinak všichni postupně odcházeli do vedlejší kanceláře na pohovor.

Konečně si text aspoň přečtu a v tom paní po pravé straně: Vždyť tam mají češtinářské chyby - „poznáte toho herce“ - to je slovensky že a Petr Rychlý „požívá“ naše výrobky - to je taky blbě, tam má být zřejmě „používá“. Úplně mě ta paní rozesmála. Taky už vypadala na důchod a byla značně rozhořčena a zas jsem kecala s ní. Zbylo nás tam asi šest a rozpředla se žhavá diskuse. Tak jsem si řekla, aspoň pěkně pokecám, stejně sedím už rok doma a nechodím mezi lidi. Ale pořád mě čekal ten pohovor - ženské nevypadaly, že by to vzdaly, jedné jsem dokonce řekla, že je přijatá, protože mluvila tak rychle a měla moc příjemný hlas.

Jak to jinak mohlo dopadnout, než že jsme s jednou paní všechny pustily, že si teda pak střihnem a pak jsme té paní dala přednost. Prostě nemám ty lokty, nikam se nedostanu. Navíc jsem ten text vůbec nenačetla, jen jsem poslouchala ostatní a smála se a pak při pohovoru, kdy jsme měla říct, jestli mám zkušenosti s komunikací, jsem si vzpomněla, jak mi telefonování leze na nervy a řekla jsem, že ne. Koktavě jsme začala číst text, ale nešlo to. Ta holka nebo slečna to odříkala za mě zpaměti. Pak jsme měla jít vedle, kde v kukaních sedělo asi šest ženských a mluvily jedna přes druhou. To oslovovaly potencionální zákazníky.

Chápu, že je třeba rozvinout prodej, že se musí utrácet aby se mohlo vydělávat. Nejsem nějaká škudla (myslím, že to, že jsem si po dlouhé době koupila podprsenky aniž bych vybírala tu, která mi nejlíp padne je to zářným příkladem), ale nemělo by se tak dít pod nátlakem. Volali nám několikrát s nějakou anketou a jelikož jsem ta slabší povaha, museli jsme pevnou linku zrušit.

Vystřelila jsem z kanceláře, ještě jsem si poslechla ty jejich operátorky a utekla. Strávila jsem tam dvě hodiny, už mi volala matka jak jsem dopadla. Bylo toho najednou moc, telefon jsem nevzala, musela jsem to nejdřív strávit. Odpoledne jsme to probrali i se tomu zasmáli, mezitím mi volali z toho callcentra, že nejsem přijatá, ale že bude druhý nábor v lednu. Ulehčili mi rozhodování.

Mamčin manžel se moc smál, protože nemá rád Petra Rychlého, že tam nemělo být že Petr Rychlý jejich produkty požívá, ale požírá.

Reklama asi má budoucnost, ale jejich cena by se neměla tou reklamou navýšit. Si aspoň myslím. Jak to může takový obyčejný dělník všechno zaplatit? Jeho práce reklamu nepotřebuje a tak dělá za pár kaček.