Černá barva kůže – indikátor inteligence?

Nedávno mě zaujala jedna studie, která tvrdí, že IQ je závislé na barvě kůže. Jinými slovy – čím je tmavší kůže, tím má jedinec nižší inteligenci. Samozřejmě se zde nejedná o nějaké opálení, ale o odstín kůže, který je daný od narození geneticky. Podíval jsem se na to tedy blíž a zjistil jsem, že problémem se zabývalo už více výzkumníku a všichni došli k témuž závěru.

Dozvěděl jsem se některé velmi zajímavé informace, jako třeba že to takto funguje u Afroameričanů – čím světlejší mají kůži, tím je vyšší IQ – a že je to dáno tím, že světlejší Afroameričané mají více bílých genů. Nebo třeba barevní (coloureds) v Jihoafrické republice spadají ve všech ukazatelích (např. IQ, délka života, kojenecká úmrtnost) včetně barvy pleti mezi bělochy a černochy.

Nejedná se však o nějakou genetickou lokální záležitost, původní studie (Templer and Arikawa, 2006) tvrdí, že je toto rozvrstvení přítomno po celém světě a to mezi původními národy. Z barvy kůže nějakého vzorku populace můžete spolehlivě odhadnout její IQ, protože korelace mezi barvou kůže a IQ je ohromujících − 0.92 (upozorňuji, že nelze odhadnout IQ z barvy kůže jednotlivce).

Další veličiny zahrnuté v práci byly zimní a letní teploty a HDP na hlavu. V praxi bych to viděl tak, že pobnebí mělo hlavní vliv na barvu kůže a inteligenci, inteligence pak má nesporně velký vliv na HDP a celkovou ekonomickou výkonnost. To je koneckonců i důvod tragické hospodářské situace Afriky, protože průměrné IQ Afričanů je podle výzkumů pouhých 67 bodů, zatímco naše je 100 a Číňané a Japonci mají asi 105.

Tragický nedostatek IQ černochů je nicméně obecně známý, každý, kdo s nimi měl tu čest, vám potvrdí, že se jedná o podobnou verbež jako jsou naši cikáni, protože s nízkým IQ se pojí takové patogenní jevy jako zločin.

Řekl jsem si proto, že se podívám na kobylku všem obyvatelům černé pleti, kteří nepatří k negroidní rase (tedy nepochází ze subsaharské Afriky ani nejsou potomky otroků dovezených do Ameriky). Mimo africké černochy není obyvatel s tmavě černou barvou pleti mnoho. Řadí se k australoidní rase a vykazují některé znaky podobné africkým černochům, např. rozpláclý nos a kudrnaté vlasy.

K australoidní rase patří i Melanésané, na rozdíl od Polynésanů. A (ne)překvapivě, mezi ostrovy v tichomoří mají nejvyšší HDI (Human Development Index) země patřící do Polynésie, jako Samoa (0.771) a Tonga (0.768). Ostrovní státy, které obývají černí Melanésané, mají HDI mnohem nižší. Nejvyšší ho má Fidži (0.741), ale podle mého jenom proto, že tam polovinu obyvatel tvoří Indové. Následuje Vanuatu (0.693) a Šalamounovy ostrovy (0.610).
Papua Nová Guinea má HDI 0.541. Nížší skóre mají už jen země subsaharské Afriky a Haiti. To je myslím docela vypovídající, protože Haiti je nejchudší země na západní polokouli a je čistě černošská. Náhoda? Já na náhody nevěřím.

Negritové (tedy černé domorodé obyvatelstvo jihovýchodní Asie) jsou problémové etnikum, ale jejich počty jsou poměrně malé. Jako zajímavost jsem zjistil, že pravděpodobnost dožití při narození jednoho jejich kmene (Aeta) je pouze 16.5 roku.

Austrálci (Aboriginové) byli vždy problémoví, pro ilustraci uvedu pár čísel:
Průměrné IQ: 62
Nezaměstnanost: 3x vyšší
Porodnost: 2x vyšší
„teenage fertility“ (15-19 let): 8.6x vyšší
Alkohol: 30% mužů jsou těžcí pijáci ve srovnání s 5% evropských mužů
Zločin:
Napadení: 10-15x vyšší
Uvěznení muži (1973-1976): 20x
Uvězněné ženy: 30x
Mládež ve vězení (1990s): 48x vyšší
Vraždy: 10x vyšší (1970s)

Zdroj: Richard Lynn: The Global Bell Curve

Zdá se vám to nepředstavitelné? Ve srovnání s tím jsou Afroameričané úplní beránci. Ti totiž v USA spáchají jen něco přes polovinu všech vražd, i když tvoří jen 10% obyvatelstva(tj. 5x více).

Jak jsem už napsal výše, nízké IQ je často spojeno s patologickou osobností.

Jak je vidět, podle IQ Aboriginové se řadí ještě pod černochy. Ze sociologického hlediska by bylo nesmírně zajímavé sledovat jejich soužití s černochy třeba v USA, tam by vytvořili jakousi „podtřídu v podtřídě“.

Všichni příslušníci australoidní rasy mají tedy kromě fyzických společné i jiné charakteristiky – domnívám se, že je to inteligence, která je tím „zastřešovacím faktorem“.

Zjistil jsem tedy, že barva kůže, potažmo rasa, jsou nesmírně důležitým indikátorem doslova všeho – od zdraví po inteligenci, a že v západní společnosti je něco špatně, když se o tom mlčí.
Je přece nesprávné zamlčovat v zájmu boje proti rasismu rozdíly mezi rasami, které reálně existují.