Vzkaz lidem

Věnujeme příliš mnoho pozornosti členění lidí na levici a pravici, na bílé, žluté a černé, na chudé a bohaté, na podnikatele a eko-aktivisty, přičemž přehlížíme to podstatné a to nejzákladnější členění dané už samotným vznikem světa. Sebevíc to zní nábožensky, tmářsky nebo psychopaticky, to nejzákladnější členění je stejně nakonec jen dobro a zlo. Je jedno v jaké je člověk pozici. Nakonec je stejně jen hodnocen na základě toho jestli v něm více převládá dobra a nebo zla.

Tento svět je jediným světem, který známe a ve kterém v těsné blízkosti žije dobro a zlo vedle sebe a přesto jedno druhému neškodí ani se nijak nezrani. A proč také. Vzhledem k tomu, že příroda (rostliny, zvířata) je maximálně neutrální, tak dobro a zlo bojuje skrze nás, skrze naše schopnosti. Největší boje neprobíhají v Iráku, v ulicích mezi nacisty a antifašisty, v ghetech mezi gangy a policií. Ty největší boje probíhají jen v našich hlavách. Uvnitř naší hlavy se všechno rozhodne ještě dříve než se něco skutečně stane.

My máme tu možnost, že můžeme činit rozhodnutí. Můžeme jít ven a udělat cokoliv co je v našich fyzických možnostech. A i my sami víme už předem vzadu v zákoutí naší hlavy, jestli to co chceme provést je dobrý nebo zlý čin. Každý se může svobodně rozhodnout jakým směrem se chce ubírat. Jestli dobrým směrem, ve kterém bude muset člověk obětovat čas a úsílí pro obecné blaho společnosti a dobrý pocit nebo zlo, které jé zábavné s minimálním úsilím a není složité a nebo nechat svůj postoj ku světu napospas osudu a vymlouvat se, že nic nemá cenu a vymýšlet si různá rčení o tom, že dobrý skutek bude po zásluze potrestán a podobně.

Nechci nikomu říkat jaký má být, jen chci připomenout vlastně to nejdůležitější na světě. Náš postoj a přístup ke světu. Mnohdy jsem zaslechl, že až se budou všichni chovat dobře, tak se k nim dotyčný přidá. Já už začal. Kdo je další?