Milovat znamená hodně trpět

Je mi 22 let. 5 let jsem s partnerem, kterého si nesmírně vážím a obdivuji. Seznámili jsme se přes internet, tenkrát mě bylo 17 a jemu 23, studoval vysokou a já končila na střední škole. Ze začátku jsem nic nebrala vážně, pořád jsem si říkala - ten vztah stejně nevydrží do Velikonoc, do prázdnin, do Vánoc. Ale měsíce ubíhaly, a já byla stále s ním, postupně víc a víc zamilovaná.

Prožili jsme spolu mnoho krásných chvil, avšak já netušila, že on do mě nebyl nikdy zamilovaný - tím, že jsem pro něj moc hodná holka, tak mě neopustil.

Na jaře tohoto roku, to nám vztah začal hodně skřípat, se dal dohromady s jinou. Nesmírně ho okouzlila. Ale byl i semnou, choval se chladně a často i hnusně, ale mě to nedocházelo. Až po několika měsících jsem zjistila, že má jinou. A tak se stalo, že jsem ho opustila... avšak, on jí nedával najevo jeho lásku, po pár týdnech ho i ona opustila. Zůstal sám. A chtěl se ke mě vrátit. Nepřestala jsem ho milovat, vrátila jsem se k němu. Ano, chvíli to bylo nádherné, byli jsme nejzamilovanější pár, znovu jsme prožívali začátek. Teď to pomalu končí. Nemiluje mě. Svěřil se, že Ta, která ho okouzlila, ho stále přitahuje, ale ví, že by s ní dlouho nevydržel, že bych mu chyběla i já.

Nyní stojím nad propastí reality. Přemýšlím, kterou cestou se dát. Chci, aby mě miloval, ale nejsem pro něj dospělá, nejsem pro něj rovnocenná žena (jen dítě, se kterým mu je někdy fajn), nemám nic, čím bych mu imponovala. Jen jsem hodná a miluji.