Je automobilismus prospěšný či ne?

Podle mne je dnes automobilismus jedním z odvětví důležitých pouze pro manipulaci s lidmi a pro vojenskoprůmyslový komplex (nenapadl mne žádný jiný termín, snad automotoprůmyslový komplex) a je to prostě takové zlaté tele Nové ekonomiky. Planeta Země se mění v jednu velkou akciovku, kde cílem je aby všude bylo vše stejné, typizované, na jedno brdo, aby byl jeden jazyk, aby se přesunovalo zboží nesmyslně ze země do země tak aby žádná země, žádný národ nebyl soběstačný v uspokojování základních potřeb svého obyvatelstva a aby byl závislý na nadnárodních koncernech, nebojím se říci trustech, které se pomalu ale jistě vymaňují z kompetence národních vlád (EU, zóny volného obchodu atd.).

Zápory automobilismu

Zápory automobilismu jsou (podle mne):
- spotřeba surovin při výrobě automobilů
- spotřeba surovin při výstavbě, ale zejména při opravách nákladní dopravou zdevastovaných silnic a dálnic.
- zábory půdy při výstavbě silnic, ale zejména dálnic.
- těžba velkého množství ropy pro uspokojení zejména osobní a nákladní automobilové dopravy (a též letecké, ale o té jindy).
- znečišťování ovzduší zplodinami (oxid uhelnatý), podíl na globálním oteplování (oxid uhličitý).
- ekologické katastrofy při transportu ropy (nehody tankerů a ropovody)
- zničené lidské životy při dopravních nehodách.
- zabitá zvěř na silnicích.
- materiální škody při dopravních nehodách.
- blokace určitého množství veřejných služeb (policie, hasiči, zdravotníci), kteří řeší mimořádné události na silnicích.
- hluk a vibrace (zejména v obytné zástavbě, statika objektů)

Klady automobilismu

Klady automobilismu jistě jsou, ale nepřevažují dle mne nad výše zmíněnými zápory.
To neznamená že nejezdím autem a nevyužívám jeho výhody, kdy se třeba potřebuje člověk dostat v určitý čas na určité místo a to co nejdříve, a někdy je to i pohodlnější, zejména na kratší vzdálenosti.
Ale pomineme-li lidské pohodlí a zájmy zainteresovaného průmyslu:
- pohonné hmoty (těžba, doprava, výroba, distribuce)
- automobilový průmysl (výroba automobilů)
- stavební firmy (stavby silnic a dálnic, mostů, tunelů)
Těch kladů moc nevidím.

Co dál

Pokud třeba připustíme že automobilismus není prospěšný, jak to že jednou z met většiny lidí je mít své auto, lidé řvou že nemají peníze na jídlo, byt, kulturu, ale na auto a na jeho provoz mají (i když to jsou leckdy vraky).

Je to proto že automobilismus je neobvykle podporován vládami většiny (ne-li všech) států světa. Musí nějak zdůvodnit obrovské investice ani ne už tak do obyčejné silniční ale spíše do dálniční infrastruktury (dálnice a vše co s tím souvisí, pozemky atd.).

Kilometr nové dálnice v ČR stojí 200 až 800 miliónů Kč, dle náročnosti terénu (pro srovnání kilometr železnice stojí od 80 do 1100 miliónů Kč, od lokálky po dvoukolejnou elektrifikovanou vysokorychlostní trať. Životnost, neboli cyklus obnovy je na každé trati jiný, je závislý mimo jiné na zatížení a četnosti provozování koleje, např.na trati Praha-Děčín, kde je poměrně hustá osobní i nákladní doprava je cyklus obnovy neboli životnost železničního svršku cca 25 až 30 let).

Kolik je na světě kilometrů dálnic a silnic, co peněz bylo proinvestováno?
Ale horší je kolik peněz bude ještě proinvestováno, protože stavební firmy potřebují zakázky.
Životnost silnice či dálnice je při provozu osobní i nákladní dopravy je kolem osmi let, pokud by se provozovala pouze osobní doprava životnost bude 100 až 150 let. Poškození dálnice po projetí jednoho náklaďáku se rovná poškození způsobené projetím 16 000 osobních automobilů.

V čem je zakopaný pes? Ve známém pravidle všech kapitalistických spotřebních ekonomik. “Aby bylo něco co bylo vyrobeno prodáno je potřeba poptávka, pokud poptávka není musí být již vyrobené zničeno a poptávka se vytvoří.“

Zkuste si představit svět kde každý stát je soběstačný ve výrobě základních potravin a většiny zboží denní potřeby, kde nákladní doprava není potřeba v současném měřítku a místo náklaďáky je přepravována po železnici a na krátké vzdálenosti pak dodávkami.
Většina kapacity silniční sítě je udržována v dobrém technickém stavu za vynaložení minimálních finančních prostředků, silniční síť slouží převážně cyklistům, železniční síť je rozšířena a zmodernizována za ušetřené peníze tak že se není problém dostat odkudkoli kamkoli vlakem, na který navazuje místní autobusová doprava.

Samozřejmě by se tato restrikce netýkala záchranné a lékařské služby, hasičů, policie a nejspíš i armády.
Movitost člověka by se hodnotila ne podle toho jak drahý a jak vytuněný má auto ale jak drahý a vytuněný má jízdní kolo
O věcech typu zdravější životní styl a životní prostředí atd. se ani nezmiňuji, protože to je samozřejmé že to s tím také souvisí.

Líbil by se Vám tento svět, nebo Vám vyhovuje současný stav (stále nové a nové dálnice, průmyslové zóny, dovoz všeho odevšad, nárůst osobní a nákladní automobilové dopravy)?

Budu rád za Vaše názory, byli byste spíše pro rozvoj automobilismu, nebo pro jeho postupný útlum, tedy pokud by se o této věci dalo rozhodovat a toto rozhodnutí prosadit