Banky jako služba veřejnosti nebo továrny na tvorbu zisku?

Banky se podle mne v současné době pomalu, ale jistě trhají z řetězu a přestávají plnit funkci, kvůli které byly zřízeny, tj. zajišťovat dostatek oběživa pro ekonomickou a směnnou činnost obyvatelstva. Banky také nepůjčují peníze lidem, kteří je potřebují půjčit, ale hlavně lidem, kteří jim zaručí (nejlépe nemovitostí) návratnost půjčky a (ne) přiměřený zisk, který hromadí.

Čím to?

Bankám to usnadňuje lidská posedlost penězi.
Peníze již nejsou prostředkem pro směnu, ale především cílem celoživotní snahy lidí.
Když někdo například vyhraje balík peněz, není schopen odpovědět co si za ně pořídí, celý život se zaměřuje na hromadění peněz a když je vyhraje tak je vyhodí za drahé auto, či drahý zájezd s rodinou, nebo na zaplacení dluhů, ale to nejsou věci, které skutečně chce (teda spíš potřebuje), kdyby je skutečně chtěl (potřeboval) tak si je pořídí už dávno (našetří si, či půjčí), prostě peníze už nejsou papírky či data v bankovních počítačích která Vám mají zpříjemnit život, ale cíl pro který celý život pracujete, prostě mít dost peněz a teprve pak přemýšlet co s nimi.
Ale dneska Vám to hodně usnadňuje všeobecné zdražování všeho, takže třeba víte co s penězi , ale když najednou máte větší objem peněz tak fakt nevíte co s nimi, a na Martiniku je tak hezky.

Jak banka vstoupí do Vašeho života?

Závislost na bankovním systému začíná takto, založíte si v bance účet, na účet posíláte své peníze a pak je vyzvednete na útraty, když potřebujete více peněz, tedy přečerpat účet, tak Vám banka ochotně „půjčí“ kontokorent, poté samozřejmě nevystačíte tak si příští měsíc půjčíte další peníze z kontokorentu, zmagoření reklamou si půjčíte 50 tisíc na dovolenou nebo na domácí kino a s úsměvem si na sedm let uvážete 1000 korun měsíční úlitbu bance.
V průběhu těchto finančních transakcí vám banka za své „služby“ bere na úrocích a poplatcích vaše vydělané peníze, čímž se Vám každý měsíc zase snižuje objem Vašich peněz na účtu.
Až to jednou dopadne tak že jeden měsíc Vaše 15 000 výplata padne na -15000 kontokorent a máte nula. Řešení?
Další spotřebitelská půjčka, při které přeplatíte z půjčených 50 000 dalších cca 30 000 bance? Opovažte se předčasně splatit. Přeplatíte ještě více. Na několika desítkách stránek smluv a obchodních podmínek, někdy nesrozumitelných i úřednici za přepážkou banky, natož pak Vám, je všechno pojištěno.
Ve prospěch banky samozřejmě.
Neřeším možnost svobodného rozhodnutí půjčku si nebrat.
S tímto souvisí bankovní poplatky. Je to jako svobodně se rozhodnout nezakládat si účet.
Nemusíte si založit účet a platit poplatky, ale…
Fyzická osoba se sice může „rozhodnout“ dávat výplatu do polštáře, ale pokud podnikáte a máte firmu tak účet mít MUSÍTE!
Stačí se podívat na tržby a zisky bank třeba za rok 2006, například Česká spořitelna.
Na výnosech z úroků vydělala 21,2 miliard, čistý zisk měla 10,39 miliard korun, z toho ale bylo za bankovní poplatky 9,17 miliard.
Banky si výší poplatků „konkurují“ tak že každá má jiný sazebník a jiné pojmenování služeb, ale v globálu mají stejné ceny za všechny administrativní úkony na účtu, takže „standardní“ zákazník není schopen se v tom orientovat, fakt tvrdá konkurence jako ďas.
Antimonopolní úřad se snaží řešit nejkřiklavější případy, ale až bude zrušen (stát nemá co zasahovat do trhu!) tak už nic nevyřeší.
V bankovním systému bude asi někde chyba.

Kdo je dlužník a kdo věřitel?

Vraťme se k podstatě nerovného vztahu mezi klientem a bankou. Banka poskytuje za úplatu (úrok) úvěry a naproti tomu přijímá od lidí vklady. Banka se tak nachází v roli věřitele a zároveň vůči vkladatelům vystupuje v pozici dlužníka. Jde tudíž o spojené nádoby - bez vložených prostředků by banky neměly co půjčovat. Tato základní „rovnice“ nás vybízí ke změně náhledu na to, kdo, kdy a komu poskytuje službu. Přísně vzato a z logiky věci je to totiž klient, kdo v momentě, kdy ukládá peníze na bankovní účet, vlastně poskytuje službu bance.
Zatímco peníze půjčuje klient za směšný cca 0,1% úrok, banka mu je přepůjčí za zajímavější, třeba 7% úrok.

Jaká by měla být úloha bank v ekonomice?

Řešením by byla jedna centrální národní banka vlastněná státem, která by byla členem nějakého vyššího celku, třeba světové banky, a která by měla v popisu práce pouze vydávat, evidovat a distribuovat oběživo a samozřejmě provádět finanční transakce pro obyvatele, firmy atd.
Diktatura? Útok na svobodu každého z nás? Hrozící bankovní monopol, a tím horší a dražší služby? A další rádobyekonomické fráze?
Dobře. I teď jsou centrální ppř. národní banky, třeba Česká národní banka, které DIKTUJÍ např.míru úrokové sazby atd.
Kdyby se zrušila národní banka a všechno bankovnictví by se ponechalo napospas trhu, tak by se stalo co?
Banky by zdivočely a pod heslem „nelíbí se Ti to , půjč si jinde nebo si nepůjčuj“ by nasadily takové lichvářské úroky o kterých se jim nesnilo. Lidé by nedostatek peněz museli řešit půjčkami u bank s těmito vysokými úroky.
Myslíte si že by časem všechen jejich majetek neskončil v rukou bank a všichni lidi na světě by žili na dluh a pro splácení úroků z dluhu, a nesplacený dluh by se jim smáznul až jejich smrtí?
Podle mne moc neprospívá ekonomice, když peníze (zisky) jsou hromaděny na bankovních účtech, ppř. přepůjčeny dál za další lichvářský, pardon vysoký úrok.
Zatímco tam kde by byly potřeba pro oživení ekonomiky se nedostanou, ppř. dostanou za lichvářský úrok (světová banka a dluhy v Africe, nekonečná story o splácení úroků z úroků).
Bylo by lepší, kdyby byla jedna světová monopolní banka s bankovními národními pobočkami která by byla (to je důležité) zodpovědná národním vládám, nebo tisíce soukromých bank z nichž každá má svoje sídlo, šéfa, management a přibližně stejné kartelové úroky z vkladů a z půjček, a na něž nemá vliv stát na jehož území působí?
Jde o to aby banky sloužily jako služba pro poskytování kapitálu (s minimálními nebo žádnými úroky) pro oživování a podporování ekonomické činnosti obyvatelstva (to si myslím že byl smysl vzniku bank, sloužit obyvatelstvu a usnadnit směnný obchod) a ne pro lichvu a hromadění virtuálních peněz na účtech a z nich vytvářet další virtuální peníze, a ždímání ekonomicky slabých regionů.

Jde to i jinak, zisk není na prvním místě!

Příkladem správného a smysluplného fungování bank, jejich skutečného smyslu, by mohl být Muhammad Yunus, který začal poskytovat mikroúvěry.
Že dostal Nobelovu cenu za mír a ne za ekonomii o něčem svědčí. Ekonomové by ho nepochválili, kdyby takhle řídil třeba Světovou banku, pomocí ekonomických teorií a pouček by roznesli jeho myšlenku na kopytech.
Banky přece slouží k tvorbě zisku !!!
Ale má smysl má půjčit někomu 100 korun a třeba za rok, až se postaví na nohy těch 100 + třeba 1 korunu symbolického úroku vrátí, ale zatím si vybuduje živnost, zaměstná lidi atd.
Že prospívá (lidem, ne bankám) toto charitativní mikroůvěrové půjčování peněz je fakt který stojí za zamyšlení.
Seriózní banka by těmto chudákům nepůjčila. Doteď by žebrali a kradli na ulici. A i kdyby jim půjčila tak jen pokud by měli čím ručit, a úročila by několikanásobně vyšším úrokem, potřebuje přeci být zisková.
Než tisíce současných „tvrdě“ si konkurujících a naprosto stejné služby poskytujících bank, by opravdu asi byla lepší jedna centrální banka, v jejichž představenstvech národních poboček by seděli ekonomové a v dozorčích radách zástupci státu, zástupci veřejnosti (nevím, třeba odboráři, či sdružení obrany spotřebitelů).
Je pravda že by na tom ta banka nevydělala, ale ani neprodělala (pokud by ji vlastnil stát tak by na tom vydělala nepřímo, ti lidé vydělávají, platí daně, nekradou atd.).
To je podle mne smysl bank, poskytovat oběživo tam kde je potřeba a ne investovat tam kde to vynese (vydrancuje) nejvíce.
Ale to se nikdy nestane, bankéři mají dobře zajištěný systém hromadění majetku a peněz, že se ho dobrovolně nevzdají. Kde myslíte že má třeba taková malá Česká republika svůj biliónový dloužek a komu z něj bude do konce věků splácet úroky z úroků?
Vzpomeňte na Sobotku a jeho „boj“ proti bankovním poplatkům.
Snaha byla dokud to bylo výhodné i pro banku, ale jakmile by se jí snížily zisky tak se odvolávají na pravidla svobodného trhu, kritizují diktát státu, ohánějí se svobodou výběru pro zákazníky atd.

Co dodat?

Proto si myslím, že nejlepší je vyhnout se bance jak jen to jde.

Souhlasíte, nesouhlasíte. Budu rád za vaše názory. Vidíte to jinak?