Koupil jsem si noviny

Teď bych si mohl říkat: „Já blbec, že jsem se na to ...“
Po dlouhé, předlouhé době jsem si koupil konvolut denního tisku (sehnal jsem všechny celostátní i regionální tisky) a nestačil zírat. Ano, je to již několik let, co denně sleduji novinky pouze pomocí elektronických médií a odborných časopisů. Zvědavost, jestli mi něco náhodou neuniká plus možnost se vrátit o pár let zpět a zalistovat si pravými papírovými novinami mě přišla draho. Byla to chyba. Nejenže jsem vyhodil stopadesát korun za téměř nic zajímavého, koupil jsem si za své peníze vlastně jen reklamy, bulvární nesmysly, PR články, užitečného textu maximálně 10%. A to ještě s faktickými chybami, kteréžto jsem odhalil i jako laik v oboru o kterém článek informoval. Jak já v tu chvíli marně hledal diskuzi pod článkem. Zklamání. Rozumné inzeráty tam také nebyly, jen samý spekulant a erotické služby nebo jiné pochybné akce, na které snad už nikdo neskočí. Naštěstí papír (kromě příloh a vložených letáků) není křídový, tak se dobře uplatní v kotelně... V této souvislosti mne napadá otázka, kdo tyto škváry může ještě kupovat, kdo je ochoten za to zaplatit? Je to ze setrvačnosti? (aktivní důchodci) Je to kvůli těm různým lákajícím soutěžím?

Příště již nikdy více. Mile rád přenechám noviny jiným, ač je nejspíš používají pouze jako tepelnou izolaci, do bot, jako čepici při malování, na toaletě nebo v již zmíněné kotelně. Ke čtení to opravdu není.

Otázka do publika: Měl jsem jen smůlu a v jiné dny je to lepší, nebo jsem nenávratně zmlsán internetem?