Že je divné? Ano, je to ta výjimka potvrzující pravidlo. Dva znaky na jeden symbol!
Je zvláštní, že se v češtině ujalo jen jedno takové písmeno, určitě by šlo vymyslet jich mnohem víc… Vrtá mi hlavou, proč se vůbec použilo dvou znaků a ne například diakritiky (třeba H s kroužkem nebo radši s háčkem?). Bylo by to určitě systémovější, elegantnější řešení. Možná má CH nějaký zvláštní, skrytý význam, jako zdůraznění něčeho, ale čeho?
Ještě mám „problém“ proč pro „ch“ se vybralo jako první C a ne např. F (FH), to by (alespoň pro mne) znělo foneticky blíže současnému CH.
Lámu si nad tím hlavu a nemůžu na nic přijít. Třeba jsem v hodinách ČJ nebo dějepisu nedával pozor, tak mě to pomozte rozšifrovat. Děkuji.