Odkud se berou myšlenky?

Mám na mysli spontání nápady, když Vás najednou napadne něco překvapivého (Někdo může použít termín „boží vnuknutí“) a nikoliv situaci, kdy mozek analyzuje již známé věci a pak z něj (po dlouhém přemýšlení ) něco vypadne. Pokud přijmu tezi, že mozek je složitý biologický stroj, tak nevím odkud se originální myšlenky berou. Varianta, že má v sobě generátor náhody, který je schopen vygenerovat i rozumné věci a mozek jen filtruje výstup tohoto generátoru mne neuspokojila.
Delší čas hloubám nad touto zajímavou hypotézou:

Částice

Vesmírem proudí částice o velmi vysoké energii (viz projekt Pierre Auger) nebo třeba velice netečné částice - neutrina (velmi slabě interagují s běžnou hmotou), dále je budu pro potřeby tohto článku nazývat jen částice.

Částice a člověk

Jistě existuje nenulová pravděpodobnost, že se dostanou tyto částice až k povrchu planety, případně proletí celou Zemí bez reakce. I když je pravděpodobnost velice malá, je možné, že taková částice interaguje zrovna uvnitř lidského těla. Pokud se tak stane například v končetině nebo hrudníku, tak se nejspíš nic moc zajímavého nestane - maximálně to bude tou poslední kapkou pro spuštění rakoviny...
Zajímavější to bude, interaguje-li částice v atomech pohlavních buňek, dojde ke změně DNA budoucího člověka, myslím, že s něčím podobným přímo evoluční teorie počítá.

K věci:

Důležité budou i jevy, které se mohou přihodit interaguje-li taková částice přímo v lidském mozku. Správná částice, na správném místě, ve správnou dobu může ovlivnit libovolný stroj, tak proč ne i mozek. Nízká pravděpodobnost této situace vysvětluje i vzácnost originálních myšlenek. Je toto pravou příčinou nějakého skvělého nápadu? Nebo naopak může dojít k poškození paměti zasaženého jedince? Lze pomocí jaderných reakcí, takto jednoduše, vysvětlit vznik myšlenek? nebo duševních nemocí, pokud není zjevná jiná příčina?

Co Vy na to?