Dobro a zlo

Jistou dobu už brouzdám po internetových stránkách, kde jsou různé diskuse a názory na svět, mezilidské vztahy, náboženství a duchovno. Lidé se snaží obhájit své názory a vyvrátit názory svých odpůrců. Myslím, že toto soupeření stejně ale dopadne tak, že si každý svůj názor ponechá a utvrdí. A jen ještě více nechápe, jak může protistrana tak hloupě uvažovat. Do diskusí se zapojují lidé, kteří se nechtějí něco dozvědět, ale své názory zveřejnit a i tak trochu je prosadit. Jsou to lidé, kteří si o sobě myslí, že jsou alespoň trochu nad průměrem a ví o něčem více než než ostatní. Já asi nejsem výjimkou.
Jedna věc mi ale pořád vrtá hlavou a prosím ostatní o pomoc. Je to otázka dobra a zla. Hodně se o tom lidé zmiňují, ale vždy tak nějak jen povrchně. A přitom si myslím, že otázka dobra a zla je základ pro řešení otázek o smyslu života, o naší duši, o Bohu a prostě o všem mezi nebem a Zemí.

Mé základní názory jsou:
Dobro a zlo vzniklo spolu se vznikem rozumu u člověka (u nějakých mimozemských civilizací snad také, ale o to teď nejde)
Před érou lidí dobro a zlo nebylo. Vše, co se dělo, bylo přirozené.
Také v celém vesmíru (kde nejsou rozumné civilizace) dobro a zlo není.
Až nastane doba, kdy lidstvo vymře, dobro a zlo opět nebude.
Uvážím-li, kdy lidský rod začal, a jak dlouho ještě asi potrvá, docházím k závěru, že vzhledem k předpokládanému času trvání vesmíru tu dobro a zlo na Zemi bude trvat jen opravdu pidikrátce.

Pro lidskou existenci je potřebný i pocit dobra i zla. Bez poznání zla, neexistuje poznání dobra.
Drtivá většina náboženství a filosofických směrů nabádá ke konání dobra. Ale ono absolutní dobro prakticky skoro neexistuje. Jakýkoliv dobrý skutek má při hloubější úvaze v sobě i něco negativního. Snad pouze některá netvořivá myšlenka může mít v sobě jen dobro. Hodně náboženství tvrdí, že spása lidské duše je možná, jen když člověk činí více dobra. Ale ono to vpodstatě ani není skoro možné.

V neděli jsem si zajel s rodinou na zmrzlinu. Všichni jsme se měli dobře a utvrdilo to náš vzájemný dobrý vztah v rodině. Vše krásné, dobré, pozitivní. V rámci rodiny ano. Co by na tom mohlo být špatné? Zmrzlina byla kakaová a tím jsme podpořili otrockou práci dětí v Ghaně při pěstování kakaovníků. Manželka si předtím nalakovala vlasy a tím přiotrávila vzduch. Spálili jsme trochu benzínu a tím podpořili válečné konflikty kvůli ropě. Děti se upatlaly, a tak jim bylo třeba vyprat věci v pračce - znečištěná voda, spotřěba energie. Těchto negativních dopadů jsem schopen napsat na celou stranu.
Žít totálně asketickým způsobem života také není řešením.