Proč se nemáme rádi?

Tak tady na Svíci pořád čtu, jak se lidé mezi sebou nemají rádi, jak jeden druhému záměrně ubližuje a využívá ho. A tak to činí vůči sobě jednotlivci i celé národy. Jak je lidská společnost zkažená a nebude trvat dlouho, až „to“ praskne. A někteří se na to prasknutí i docela těší a přejí si ať už to přijde co nejdříve. Takovíto lidé se staví do pozice nějakého pouhého pozorovatele a ne účastníka tohoto rupnutí.
Můj názor je takový, že špatné mezilidské vztahy jsou přirozeným stavem a nelze toto globálně a radikálně změnit za žádných okolností. Tím netvrdím, že bychom se o to neměli pokoušet, ale „intelektuálně pasivní většina lidstva“ tuto iniciativu vždy zneutralizuje.

Každý jednotlivec nemá rád spousty konkrétních lidí i společenských skupin. Průměrný člověk u nás nemá rád skoro většinu politiků, zbohatlíků a šlechticů, cikánů, ožralů, násilníků, bordelářů, kriminálníků, exekutorů, kontrolorů a bezohledných řidičů. O trochu lépe jsou na tom jsou řemeslníci, lékaři, učitelé, zemědělci, policajti, úředníci, sousedé, sociální případy, ekologičtí aktivisté, kuřáci, homosexuálové, bezduchá mládež, zažraní věřící, ateisté, staří lidé, příslušníci národnostních menšin a lidé hloupí, pasivní, líní a prostě jakkoliv neschopní a samozřejmě lidé s odlišnými názory. Když si každý uvědomí, kolik příbuzných a známých lidí považuje za opravdu bezchybné, vyjde mu asi tak nikdo až pouhých velmi málo. A někdy se mezi ně dostane i někdo jen proto, že ho zase až tak moc neznáme.

Z čeho ale pramení ta naše nespokojenost s druhými a netolerance? Pokud vím, tak celou historii lidstva provází nevraživost mezi jednotlivci i národy. V rámci druhu i mezi živočichy neustále vznikají nějaké konflikty a ty vyplývají pouze z pudů. Prazáklad lidských konfliktů lze tedy také odvodit od pudů. A můžeme tedy předpokládat, že pokud lidé budou mít pudy, mezilidské konflikty neustanou. Druhou významnou příčinou je individualita každého jedince. I jednoduchý fakt mentální a fysické odlišnosti je ve spoustě případů dostačující ke konfliktu. A také náš rozum a vědění neustále vymýšlí a vylepšuje něco, co konflikty vyvolává.

Myslím si, že úroveň mezilidských vztahů je skoro stejná, tak jako v dřívějších a pradávných dobách. Je samozřejmé, že čím více lidí, tím více konfliktů. Ale na druhou stranu s zase neustále celosvětově zvyšuje životní úroveň a ta to zase trochu tlumí. Možná bylo v minulosti mezilidských konfliktů trochu méně jen díky tomu, že spousta lidí musela držet hubu a krok. V opačném případě by tekla jejich krev. Lidé nenávist museli držet v sobě.

A co bude v budoucnu? Pokud nenastane nějaká totální vesmírná, válečná nebo celosvětově pandemická katastrofa, tak se lidé budou pořád hádat, dělat si naschvály, zneužívat a využívat jeden druhého. Netolerantní a agresivní náboženství také vždycky budou.
Jak dlouho – to nikdo neví.