Luxus koníčku

Dnes večer jsem od učení na chvíli zabrousila na svíci a pocítila potřebu napsat nějaký článek, který nebude o důchodcích, reformách, zdražování a bezdomovcích. Ačkoliv jsou to bezesporu závažná témata, je jich tu poměrně moc.

Chtěla bych mluvit tentokrát o luxusu. Když jsem se zamýšlela, jak nejlépe to zevšeobecnit, napadlo mě ptát se po vašich zájmech či (krásnou češtinou) koníčcích. Co je větším luxusem, než mít občas čas dělat, co mě baví a nedělat to, když mě to náhodou bavit přestane? Že největším luxusem je mít práci, která je zároveň koníčkem, to už se rozumí samo sebou.
Chtěla bych mluvit o vašich vášních - pro divadlo, výlety do přírody, malování, psaní do šuplíku, natírání, štípání dřeva, literaturu či archivní vína...

Možná bych v této souvislosti chtěla probrat i lásku k věcem - ať už má někdo rád svoje auto, sbírku známek nebo strašně rád nakupuje parfémy. Mám pocit, že někdy člověka příliš brzy označíme za ošklivého materialistu. Co si myslíte vy?