EZO – aneb nevíte si rady, cihla vám poradí.

„Jak se jmenujete? Hm… kolik vám je let?... Dobře.“ tzv. „veštěc“ šarlatánsky postaví cihlu a spouští: „Dneska byste se neměla příliš namáhat, mohlo by to narušit vaše problémy se zdravím. Svoje rozhodnutí, které chcete učinit, si ještě rozmyslete, mohlo by vás to stát vaše další starosti.„

“Ostré hrany cihly dále napovídají, abyste jednala rázně a neotálela, neutrácejte tento měsíc za zbytečnosti v obchodech, protože výdaje budou vyšší“. Mezitím něco rukou zamává kolem cihly a pokračuje: „Měla byste svoji energii více naladit, udělejte si chvilku, vyjděte si sama nebo s někým ven, i když to váš harmonogram neumožňuje, omezte kvůli cholesterolu tučnou stravu a jezte více zeleninu.„

Vrací poté cihlu do původní polohy a na závěr říká: „S kolegyní v práci to nemyslete špatně, hledejte více společnost a uvidíte změny.“

Hovor se ukončí a paní odchází s pocitem ujištění a jistoty. Starosti, které tížily, jsou nejen lehčí, ale mají už svá řešení.

Chtěl bych se především věnovat pořadu EZO - věštcům, ale také lidem, kteří tam volají a kteří jsou většinou zatíženi pověrčivostí, kteří mají největší újmu z těchto ad-hock výmyslů a nesmyslů.

Někteří z takových lidí pracují a dřou, aby svou rodinu mohli uživit, do toho vlezou nečekané výdaje, a tak někdy dělají přesčasy a někdy jsou nuceni počítat s každou korunou. Rodinné vztahy zdají se být dobré, ale své starosti si víceméně nese každý sám. Neustálý stres a plno starostí, občas se najde nějaká chvilka, kterou však brzy něco přebije.

Tito lidé hledají o co by se mohli opřít, aspoň malé ujištění o tom, zda dělají nebo se rozhodují správně. Nikdo však v jejich blízkosti není, nebo sice je, ale nijak spolu nesdílí určitý druh porozumění. Zkouší tedy všelijaké způsoby a pak se dozví od někoho nebo někde o pořadu “EZO„, kde následně zjišťují, jak stačí pouze jenom zavolat a během minuty, problémy skryté i zjevné, které si nesou dnes a denně, mohou mít své východisko. Dodávám, stačí pouze zavolat.

Týdny se vlečou a ono pořád nic. Volají tedy danému „věštci“ ještě jednou (pokud se dovolají) a ptají se co je s tím, jak to že to nefunguje?! A odpověď ve zkratce zní: “Jasně, že funguje, problém není u nás, ale u VÁS.„ Tak jsou to přeci odborníci, říkáte si, tak asi mají pravdu. Místo týdnů čekáte již měsíce a ono stále pořád nic. Shodou okolností v televizi přepnete kanál a zrovna slyšíte nějaké známé: “Chcete vědět svoji budoucnost, jakékoliv problémy či rozhodnutí, starosti nebo rady, vám poradíme ihned.„ Dodávám naposled, stačí pouze a jenom zavolat.

My, kteří třeba ne tolik prožíváme tolik starostí a máme jakousi fyzickou a psychickou stabilitu, považujeme za absurdní a rovné alogismu volat do takových pořadů. Žasneme, jak lidé jsou blbí a věří deziluzím, které jim namlouvají údajní odborníci. Možná, že i někteří z nás by takto skutečně jednali, kdybychom byly v podobných situacích. V podstatě tito volající lidé ani nejsou blbí, ale je možné, že krajní situace je opravdu neúnosná či nejistá, že je dohání i k takovýmto řešením. To je třeba porozumění z druhé strany.

Víte, kdyby si věštci věštili pro sebe, což z hlediska není možné, aby sami sobě něco namlouvali, bylo by to v celku jedno. Vážný problém zůstává v tom, když nejen okrádají lidi, ale ještě k tomu se jim snaží namluvit, že je to v naprostém pořádku. Trochu mi to připomíná zážitek mého bratra. Jednou v tramvaji ho chtěl okrást jakýsi synek, když ho přistihl, začal se tvářit uraženě, ve stylu: “co sis to dovolil? Měl ses nechat okrást!„

Má úvaha se může jevit jako příliš jednostranná, někdo může namítnout a dosvědčovat pravdivost věštců, že to, co tu předkládám, může být zavádějící. Co říci. Zkuste toto vysvětlit paní, která přišla o 2 tisíce, jiná zas o 7 atd. nejsou to výjimky, jejich celá řada, z těch co se ozvali, můžete samotné jejich písemné výpovědi zhlédnout na internetu nebo na diskuzních stránkách.

Dále je třeba dodat, totiž většina věštců a podobných lidí, ovládají jisté psychologické znalosti, jenom už pouhá barva hlasu napoví, kterým směrem se ubírat. Navíc vycházejí z abstraktních pojmů a lehce adaptibilních tvrzení, např. „Máte starosti?“, mezitím věštec něco začachrá s kartami a dodá: „počkejte si ještě s vlastním řešením.“ Během hovoru jste si vzpomněli, že chcete předplatit 20 tisíc na nájem, ať máte chvilku pokoj.

Vy protože důvěřujete a raději dbáte na výzvu, zaplatíte 7 a půl tisíc, pro jistotu, co kdyby náhodou. A co se nestane, syn nebo dcera nebo nečekaný výdaj, urgentně vyžaduje finanční hotovost. Vzpomenete si najednou, že máte stranou daných 7 a půl tisíc a oddychnete si, jak jste neodkladnou věc zaplatili bez starostí a problémů, říkáte si: „Ten věštec měl pravdu...“

Pro koncept rozvedu sice hloupý, ale ještě názornější příklad. Věštec vám řekne, že dnes ujdete více než tisíc kroků. Uběhne večer a vy přemýšlíte, kam zmizelo tolik kreditu, a nejednou si vzpomenete, co vám věštec řekl, letmo tedy promítáte, že jste byl/a u kamarádky, v obchodě atd. říkáte si: „Ten věštec měl jasnou pravdu, když věděl, že dnes ujdu více než tisíc kroků, zřejmě musel tušit, že jsem byl/a v obchodě, že jsem byl/a u kamarádky atd., no to by přeci jinak nemohl říci, že dnes ujdu více než tisíc kroků.

Dále se uplatňuje statistika a pravděpodobnost, např. v ČR je největší problém s myokardem u lidí, proto když zavolá nějaká Květoslava a znáte její počet let např. 54, z největší pravděpodobností určíte její zdravotní problém. Nicméně triků a intriků je celá řada, pokud důvěrně znáte nějakého věštce, sám vám je poví.

Dokonce aby se přispělo více na jejich důvěře a věrohodnosti, stačí pouze, aby jste se představil(a) jak se jmenujete, a věštec na vaši otázku, kterou však neřeknete, odpoví pouze ano nebo ne, většinou k tomu něco zabrblá, aby jste si počkal atd. Lidé co v takových riskantních výpovědí vidí více, nejspíš zklamu, neboť se zde jedná od samého začátku jen a jen o náhodu.
Středověká “řemesla" jako je věštectví a pododbné odrůdy, by měli navždy zůstat ve středověku. A lidé, kteří jsou líní poctivě pracovat, bych zavřel (to ale neznamená, že schvaluji komunismus).

Se závěrem se asi všichni neztotožníme, zde je však více, než oblbování lidí. Telefonování lidí do pořadu EZO nenasvědčuje pouze jenom jejich nejistotu a potřebu, nýbrž většinou to ukazuje jaký je stav rodin v ČR. Nedostatek rodinného společenství, komunikace, naslouchání, porozumění a řešení všech typů problémů vede, že tito lidé v nouzi, úzkosti a nejistotě dělají takové hlouposti a nesmysly. Místo toho aby se obraceli na své přátele a především na své rodinné příslušníky, kteří ví a znají je nejlíp, volají naprosto cizím pěnězi lačným lidem, kteří nejenže neví o naší situaci, ale absolutně postrádají jakékoliv ponětí o tom, jak se cítíme, jaké jsou naše touhy, jaké jsou naše potřeby a jaké jsou naše cíle.

Větší vinu tedy přikládám rodinným příslušníkům, kteří ač znají své blízké, nechají je, aby se dotazovali úplně cizích lidí na věci, které by měli být řešeny v rodinném porozumění.

A jaký je váš názor? Máte podobné zkušenosti?