Jak stabilní je dnešní společnost ?

Každodenní život nám přináší nejrůznější situace, které jsme si zvykli hodnotit na stupnici příjemné-nepříjemné, běžné – nezvyklé, časté-výjimečné.
Ale zamýšlíte se nad krajními situacemi, které jsme třeba v naší generaci vůbec nezažili? Současná hospodářská krize má svou starší sestru na přelomu dvacátých a třicátých let, a z nějakých záhadných důvodů nás mainstreemová média udržují v jakémsi zvláštním klidu, kdy si nechceme připustit, jak křehká naše civilizace je. Dokonce i probíhající válečné konflikty, které máme už skoro za humny, prochází jakýmsi psychologickým filtrem, kdy se zdá, že to není realita, ale pouhý akční adrenalinový zážitek. Vždyť na televizní obrazovku přenesený děj ztrácí drsnost a nesmiřitelnou brutalitu, mění se ve statistiku, složenou z počtů techniky, vojáků a bojových vzletů…
Přitom si nechceme připustit drsnou pravdu, že od skutečného zoufalství dělí průměrného městského člověka devět jídel… Jinými slovy, připouští si někdo nouzové situace, kdy bude odkázán při přežití na vlastní zdroje, bez pomoci státu a jeho složek? Bere někdo v úvahu, že města, kde vypadne elektrický proud na několik dní, se promění v hodně nepřátelské prostředí?
Domnívám se, že i rozsáhlá technologická porucha, která způsobí blackout na hlavní páteřové přenosové síti, dokáže rozhodit život celého státu, a vzhledem k provázanosti energetických sítí na celé kontinenty, by i dopad takové závady měl rozsah přes několik států. Současně i náprava takového poruchového stavu by trvala řádově několik dní, přičemž postupně oživovaný energosystém by rozhodně neměl běžné provozní parametry a průměrný život by nabyl hodně omezenou podobu.
Jak jste připraveni na dobu prodloužení a prohloubení krize ? Děláte nějaká provozní opatření, jste připraveni čelit výpadku energií ? Jak dlouhou odhadujete svou výdrž přežít krizovou situaci bez vnější pomoci?