Ničí internetové technologie ekonomiku?

V tisku jsem zachytil nářky největších internetových prodejců, že jim stoupají náklady na manipulaci se zbožím, které si lidé ve snaze ušetřit poštovné , vyzvedávají na pobočkách osobně (článek na novinkách.cz: http://www.novinky.cz/finance/299225-stale-vic-e-shopu-chce-za-osobni-odbery-poplatek.html ).

Pod článkem se rozpoutala vášnivá debata, kde polovina postup obhajuje a druhá zatracuje.

Věc je ale rozhodně složitější, než převažující názor – jsou to zloději, ať si to dají do nákladů na jedné straně, a má to logiku, vždyť musí držet sklad, mají režijní náklady se mzdami atd. na straně druhé.

Někteří kupující srovnávají situaci u nás se stavem v zahraničí, kde velmi často poštovné nese k tíži prodejce. Jenže u nás máloco bývá jako u srovnávaného zahraničí. Spousta lidí jako by zapomněla, že nástup elektronického obchodování sice přinesl zákazníkům levnější zboží i raketové zisky provozovatelům e-shopů. To však bylo vyváženo masivními ztrátami tehdejších provozovatelů kamenných obchodů, ze kterých se staly gratis předváděcí místa, aby se následně obchod uskutečnil elektronicky jinde za výhodnější cenu, protože právě bez příslušné režie, a jejich lavinovité bankroty.

Následoval vyšší level elektronického obchodování, kdy se provozovatel e-shopu spojil s výrobcem, případně některým z velkodistributorů a na základě smlouvy prodával cizí zboží na svém e-shopu, který designem nijak nepřipomíná firmu skutečného distributora. Nakupující zpravidla nemá ponětí, že ve skutečnosti jedná s někým jiným, je přesvědčený, že nakupuje u alternativního prodejce. Provozovatelé těchto affiliate programů zkraje měli velice slušné zisky z popsaných virtuálních prodejů. Nicméně ekonomické perpetuum mobile, stejně jako žádné jiné, nefunguje. Podnikání tohoto stylu prostě narazilo na mantinely, kterými jsou fixní a režijní náklady. Mnohé z nich nelze zkrátka obejít ani dlouhodobě eliminovat. Dokud se prodejce drží čistého affiliate režimu, díky víceméně konečnému množství finančních prostředků v ekonomice (vlivem krize spíše se snižujícímu než stoupajícímu), nárůstu subjektů, které chtějí vstoupit na affil trhy, zdá se, že prodejce bude prosperovat – nedrží zaměstnance, sklady, nehradí poštovné. Jako by vynalezl bezpracný zdroj příjmu – náklady nese hlavní distributor. Ve skutečnosti se však příjmy affil prodejci snižují vlivem popsaných negativních aspektů. Hledá tedy cestu, jak obrat zvýšit. Řešením je nějak zvýšit obrat, takové konání je doprovázeno sprchou z nákladových položek, které někde musí pokrýt – někdo musí komunikovat se zákazníky i dodavateli, manipulovat se zbožím, které je reklamováno, časem se hromadí zboží, které není zákazníkem přijato (musí se ale distributorovi zaplatit, a následně někde uskladnit, případně ve vlastní režii prodat. To už vyžaduje pracovníka/y, který stojí mzdu, odvody, a pojištění všeho druhu , zřejmě se bude muset zřídit fyzické pracoviště, což dále zvedne režijní náklady. Přibydou náklady na balení a expedici zboží, trh žádá kontaktní odběrné místo… Zkrátka po několika letech se kruh uzavřel a internetový obchod dohnal vlastní progres a skončil tam, kde kdysi zničil kamennou konkurenci. Dneska je slyšet nářky nad stoupajícími náklady a snahy přenést je větší měrou na zákazníka.

Další zajímavý příklad je u internetových zprostředkovatelen, které zajistí dostatek řemeslníků a firem k realizaci vašeho projektu.

Zdánlivě atraktivní nabídka opatřit laikovi z oboru co možná nejvíce angažovaných a způsobilých subjektů, vedla v krátkém čase ke zcela opačnému efektu. Sice se do soutěže hlásí množství nejrůznějších zhotovitelů, jenže zadavatel není úplně vždy schopen vyhodnotit realističnost předložených nabídek. Zpravidla dojde k situaci, že se nakonec jednostranně přikloní k dodavateli s nejnižší cenou. Dojde k paradoxní situaci, kdy třeba zakázku hluboko pod cenou realizuje firma, která špatně nabídnutou cenu stanovila pro svou nezkušenost v oboru, kdežto firmy zkušené s reálnou cenou byly z výběru vyřazeny. Existují subjekty, které tuto skutečnost programově zneužívají, a nezkušeného zhotovitele totálně vydžusují, ale jsem přesvědčený, že je jich menšina. Převážná část investorů se potom trápí při nekvalitní nebo nedokončené realizaci, kdy zhotovitel při poznání skutečné náročnosti realizaci opustí.

Podobných vlivů internetových aplikací je řada, většina z nich ovlivnila náš život spíše negativně. Mimochodem, zpozorovali jste při hledání pomocí vyhledávačů, jak se zhoršila jejich vyhledávací úroveň? Mně příkladně vytáčí, když dám heslo do vyhledávače a pak se musím prokousávat několika stranami odkazů, v nichž není odpověď, nýbrž bylo programátorsky zneužito zadané heslo k přesměrování na různé registry, seznamy subjektů a jiné stínové stránky, živené jakousi reklamou, založenou na přístupech. To už pokládám od provozovatele stránek za čistou krádež, protože zadavateli reklamy žádný přínos nevznikne, já takovou stránku opouštím řádově ve vteřinách, jakmile zaregistruji svůj omyl. Zadavatel však je klamán, že reklamu umístil na hojně navštěvovaných stránkách…

Nelíbí se mi proměna internetového prostoru na zšeřelý hvozd, kde se po soumraku pohybují více loupežníci, než pocestní.