Internet zahýbal oponou

„Čas oponou trhnul a změněn svět..“ je školsky zafixovaný úvodní verš z Nerudovy slavné básně o roku 1848. Kdo z nás, co jsme byli ve škole jen trochu pozorní a vnímaví, by si nepamatoval. Mně se slavný verš vybavil v paměti, když jsem tu počal přemýšlet o internetu a hned jej nahradil parafrází: „internet oponou trhnul a změněn svět...“.

Prodlévám u internetu déle než u kteréhokoli jiného zařízení a pořád si myslím, že to není dosti. Internet, to je vskutku zázrak, který musí změnit svět. Jak? Toť otázka, na níž není dosud spolehlivá a přiměřeně obsáhlá odpověď. Především už započal, tím jak radikálně mění mezilidskou komunikaci. Lidé se uzavírají do svého soukromí a vystrkují z něj tykadla internetu. Kromě toho, že se omezí přímá komunikace, zásadně se musí změnit jeho prostřednictvím celá lidská praxe.

Co dokáže internet

Co bych si horoucně přál a v co věřím, je vstup internetu do politiky. Jsem přesvědčen, že politické strany, to semeniště zlořádů, korupce, to permanentní místo nepoctivého výběru lidí na rozhodující místa v mocenských strukturách, musí zaniknout, neboť toto základní zvěcnění demokratických ideálů se změnilo ve svůj protiklad. Politické strany jsou tak zvrhlé (nejsou mezi nimi větší rozdíly), že jejich funkce – tvorba optimálních politických programů a výběr lidí k moci jsou pravým opakem toho, čím by měly být. Denní sledování politické praxe na všech úrovních přináší tisíce příkladů, že strany jsou převážně výtahem grázlů.

Jsem přesvědčen, že internet by mohl obstarat selekci lidí a jejich programů v první a podstatné polovině voleb daleko lépe a na rozdíl od stran, neboli kuplířských spolků, poctivě a objektivně. Ty by k nemalé radosti většiny našich lidí, mohly být okamžitě zrušené. Teprve ve druhé polovině, tentokráte demokratického aktu, by se internetoví kandidáti volili (zatím) do uren.

Prožívám se svým internetem nádherné chvíle. Nemusím ven do plískavic letošní zimy. Internet mi řekne všechno, co potřebuji vědět, internet za mne poví všechno, co chci říci jiným. Mám mnoho známých, kteří se mi svěřují a já se svěřuji jim, aniž bychom museli svou komunikaci vést skrze složité a obtížné fyzické kontakty.

Žasnu nad tím, co nás skrze internet ještě čeká. Myslím si, že naše představy o tom jsou ještě velmi omezené, neboť čas ještě oponou netrhnul, jen ji trochu rozvlnil.