Těžko hledat kontroverznější drogu, než je právě marihuana. Díky svému antiemetickému, antidepresivnímu, imunosupresivnímu, sedativnímu a mnoha dalším účinkům se jeví jako efektivní terapie pro celou řadu nemocí (AIDS, roztroušená skleróza, zelený zákal atd.)
Jak je to s ní doopravdy?
Hned zpočátku bych zmínil, že jsem sám (posledních pár měsíců) víceméně těžký uživatel a pohybuji se v prostředí lidí, kteří jsou na tom stejně (asi nejcennější skupinou kterou znám, jsou lidé, kteří byli těžkými uživateli už za totality). Mnoho informací tedy mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Jinak budu veškeré informace podkládat zdroji, které jsou považovány za neutrální v pohledu na drogy, a tudíž objektivní (nejdůležitější je dle mého erowid.org).
Dále pak v žádném případě nikoho nenabádám k užívání, čím méně drog (ať už legálních, nebo ne), tím lépe. Ale když už má člověk potřebu něco brát, měl by zhodnotit rizika užívání jednotlivých látek...
Marihuana a CNS
Tak tady se nachází asi největší množství mýtů. Nejznámější z nich je (paradoxně propagovaný protidrogovými organizacemi) psychická závislost na marihuaně. Tak jako každá dopaminergní droga fyzickou závislost způsobuje, abstinenční příznaky jsou však považovány za lehké až střední. Patří mezi ně potíže s usínáním, omezené prožívání, úzkost, nechutenství. Subjektivně bych ale řekl, že třeba kofein je už podstatně návykovější.
Poškození mozku je jeden z nejčastěších argumentů, jak vyplívá z http://www.webmd.com/mental-health/news/20030701/heavy-marijuana-use-doesnt-damage-brain to ale není tak žhavé. Osobně můžu potvrdit, že testy reflexů a kapacity paměti jsem prošel bez problémů, ještě mne čeká magnetická rezonance, kde by se ukázaly případné fyziologické změny.
Důvodem proč uživatelé marihuany vypadají často tak „vypatlaní“ je dle mého pomalé odbourávání kanabinoidů. Takže narozdíl od alkoholu je ten stav reverzibilní z větší části.
Snížení hladiny testosteronu u mužů: k tomu pravděpodobně dochází, i když v ne moc velké míře (což vím z praxe), protože agresivita, bojeschopnost, libido i množství svalové hmoty vypadá zachováno.
Co se celkového efektu na duševní stav týče, bezprostředně se jedná o euforii nebo více či méně příjemnou otupělost, po dobu účinku horší paměť (cca jako po alkoholu), relaxaci, obvykle únavu, ikdyž ta může být potlačena v důsledku fascinace nějakým objektem nebo aktivitou.
Dlouhodobě se u těžkých uživatelů projeví obvykle změna životního stylu na pohodlnější, k jistým změnám charakteru dojít může, ale v porovnáním třeba s alkoholem jde z hlediska zájmů společnosti o nesrovnatelně menší zlo. Agresivita nebo antisociální chování se objevuje jen velmi zřídka a u lidí, kteří k tomu mají předpoklady (s poruchou osobnosti atd.).
Stejně tak v případě schizofrenie pouze urychlí nástup, ale nemůže být příčinou (erowid).
Efekt na fyzické zdraví
Obvyklý argument proti marihuaně je rakovina plic. Podle http://www.osel.cz/index.php?clanek=1954 (potvrzeno z erowidu) bude ale realita poněkud odlišná, než se předpokládalo. Nadále ale samozřejmě platí, že horký kouř dráždí dýchací cesty, a dehet je spolu s dalšími splodinami poškozuje. Tomu se dá předejít perorální aplikací, nebo konzumací dostatečně silné marihuany.
Na druhou stranu z praxe znám jeden případ člověka, který v 19 dostal rakovinu plic. V jeho případě ale šlo o enormní množství (desítky gramů denně) velmi slabé marihuany v kombinaci se sebedestruktivním životním stylem.
Poškození chromozomů: potvrdilo se v laboratorních testech, ale nijak v praxi (pokud vím).
Z hlediska celkového fungování člověka se mi marihuana jeví jako víceméně bezpečná droga. Absolutně se nedá srovnat s riziky plynoucími z alkoholu nebo cigaret. Jednotlivé endokanabinoidy mají obrovský potenciál v medicíně. Otevřel bych tedy zároveň diskuzi na téma legalizace. Samozřejmě uvítám upřesnění nebo vyvrácení kteréhokoliv z mých argumentů. Těším se na Vaše komentáře