Nedopalky na ulicích

Asi vás zaskočím, když se teď zeptám, čeho je v Ostravě nejvíce. Raději hned odpovím za vás. Nedopalků, neboli vajglů. Kdekoli kdykoli pohledne oko k zemi, spatří zbytek cigaret, které na ni kuřáci, když si pokouří, bezděčně odhodí. Jsou to většinou filtry s kousíčkem nedohořelého papíru a tabáku. Pozoroval jsem druhdy lidi bez prostředků, majících na konci tyčky jakýsi bodec. Napichují na něj „tučnější“ nedopalky a dobývají z nich tabák, který zabalí do nového cigaretového papírku a kouř z toho odpadku pak slastně vtahují do plic. Pro zdraví je tato činnost jistě velmi škodlivá, jako ostatně veškeré kouření. Z hlediska ekologického užitku bezvýznamná, neboť zbytek papíru a tabáku, kterého se chudý člověk takto zmocní, by prošel procesem rozkladným a organicky obohatil zemi. Filtr vyhotovený z jakýchsi umělých vláken a tudíž asi nerozkladný, bude zemi znečišťovat a hyzdit nadále.

Největším výskytištěm nedopalků jsou refýže a kolejiště na zastávkách hromadné dopravy. Válejí se po nich tisíce žluto-bílých cigaretových zbytků. Přijdou-li uklizeči dopravního podniku s metličkami smetou to neřádstvo do kolejí, kde bude na věčné časy dokládat nerozumnost a ledabylost. Jiným bohatým nalezištěm vajglů jsou trávníky na úpatí sídlištních činžáků. Kuřáci jsou vlivem zdravotnické osvěty a protestů spolubydlících vypuzování k oknům a na lodžie. Kuřácky tu relaxují, klepou popel do oken a na terasy pod nimi, aby pak nedopalek hodili dolů. Ten se stane doplňkem zdejšího životního prostředí. Odhadl jsem jich nedávno na několika čtverečních metrech bezprostředně u osmipodlažního paneláku na pět tisíc.

V kterémsi časopise psali, že Číňané, kteří plivnou na zem a jsou při tom přistižení, dostávají vysokou pokutu. Je to jistě velmi potřebné opatření – a mělo by platit i jinde. Je jich více než miliarda. Pokud by si každý uplivnul na zem pětkrát denně, dělá to pět miliard plivanců, více než jeden a půl bilionu plivanců ročně. Z nich pak kvadriliony choroboplodných mikroorganismů, libujících si bezplatným transportem do těl dalších živých tvorů. Nechce se mi přepočítávat tekutiny plivanců na dutou míru, neboť bych došel k nechutnému úsudku, že planeta, kterou vzletně pokládáme za průzračně modrou, se stává planetou lepkavě zaplivanou. Pravdou ovšem je, že slina a její nebezpečný obsah, pokud se mu nepodaří kolonizovat jiný organismus, jsou krátkoživé a vbrzku užitečně obohatí organický obsah zeminy. Ne tak filtr nedopalku.

Zvláště teď v předjaří, kdy městské trávníky, chodníky a cesty jsou obklopeny několikaměsíčními odpadky nakumulovanými ve sněhu a milosrdná zeleň ještě nic nezakryla, jsou vajgly nejnápadnější a nejčetnější částí tohoto neřádstva.

Neskončím, jak bývá obvyklé, nabádáním kuřáků k ohleduplnosti a pořádku. Jen pobídnu vás všechny, Dívejte se kolem, abyste se vyděsili z nedopalkového smetiště, které je nám životním prostředím a stali se z toho poznání netolerantními odpůrci kouření – nejrozšířenějšího druhu fetování.