Kolem 80% informací o okolním světě vnímáme zrakem. Doslova proto platí ono okřídlené - je lepší jednou vidět než desetkrát slyšet. Jsme bytosti, které myslí a uvažují v obrazech. Obrazy jsou pro nás prostředky komunikace, mocnější než mluvené slovo.
Proč ale opakuji tato známá a tisíckrát ověřená fakta? Protože žijeme ve světě, ve kterém jsme konfrontováni nejen s obrazy, které vidíme sami „na vlastní oči“, ale zejména s obrazy, které za nás viděl někdo jiný. Nebojte se, nebudu zde vést křížovou válku proti televizi, onomu prokletí západní civilizace, chtěl bych se spíše zaměřit na statické obrazy a na styl, jakým jsou nám předkládány zejména reklamními agenturami a médii.
Jistě to znáte sami - modelky jsou úžasně štíhlé a krásně opálené, moře nádherně azurové, obloha temně modrá, výrobek zářivě lesklý, kuchyně beze smítka, barvy přírody jasné a hřejivé a tak bych mohl pokračovat dál a dál. Každý zkušený fotograf vám potvrdí, že existuje celá řada technik, jak dosáhnout dokonalých fotografií - počínaje přístrojovým vybavením jako jsou rozličné obejktivy a filtry, tak i know-how každého fotografa - jak snímek rozvrhnout, nasvítit, jak využít přirozené světlo, co v obraze zvýraznit a co naopak potlačit.
Jenže dnes žijeme v digitální době a tak kromě klasických prostředků zmíněných před chvílí máme ještě jednoho mocného pomocníka - Photoshop. (a tím nemyslím pouze jeden konkrétní produkt jedné konkrétní firmy, ale obecně software pro úpravu obrazu). Pomocí Photoshopu můžeme udělat s předlohou prakticky cokoliv - od pouhého doladění barev či retuše obrazu přes změnu pozadí snímku až po doslova manipulace s lidskou postavou. Nedávno jsem si prolistoval zajímavou knížku o úpravě digitálních fotografií pomocí Photoshopu a byl jsem překvapen, že zdaleka největší část knihy pojednávala o odstranění vad lidského těla - byly zde popsány techniky jak vyhladit vrásky, přidat opálení, zeštíhlit stehna, protáhnout postavu, zvýraznit oči atd.
Proč se o tom tak rozsáhle rozepisuji? Protože jsem nepřítelem jakékoliv manipulace s lidmi. A Photoshop je nástrojem manipulace s masami. Nechci samozřejmě upírat fotografům právo dosáhnout pomocí Photoshopu žádoucího uměleckého sdělení, právo předávat dále svůj pohled na svět prostřednictvím obrazů, byť digitálně upravených. Považuji však za nebezpečné, pokud je tato virtuální realita Photoshopu vydávána za realitu pravou.
Je mi líto všech žen, které stojí před zrcadlem a zlobí se, že nikdy nebudou v těch šatech vypadat jako ta modelka z katalogu, cítím se všemi, kteří po příjezdu na dovolenou zjistí, že to moře není zdaleka tak azurové a domy tak zářivě bílé jako v katalogu, jsem naštvaný za všechny lidi, kteří nikdy nebudou mít tak zářivě čistou a lesklou kuchyni jako v reklamě.
Většina lidí naštěstí jaksi podvědomě tuší, že realita Photoshopu se liší od té naší, síla obrazu je ale taková, že i oni určitě čas od času pocítí určité zklamání a pocit nedokonalosti. Ty všechny bych chtěl uklidnit - nebojte se, nedokonalost je přirozenou součástí našich životů a ten obraz dokonalého světa bez kazu, který nám servírují média, není skutečný - je to Svět dle Photoshopu