Psychiatrie, pomoc nebo hrozba?

Psychiatrie je pro mne asi nejzajímavější téma vůbec. Přináší racionální pohled na podstatu „duše“ člověka a pomoc pro lidi duševně nemocné.
Přesto je oblíbeným tématem hororových filmů a výše zmíněné výstavy probíhající v Praze. Proč je vlastně narozdíl od ostatních oborů medicíny tolik kontroverzní?

Psychiatrická léčebna je lékařské zařízení jako kterékoliv jiné. Pohled na lidi v klecových lůžkách (zdravim J.K. Rowlingovou), zmateně pobíhající po budově nebo naládované sedativy ale přece jenom vypadá více hororově, než pooperační oddělení. Aniž by člověk znal jakékoliv podrobnější informace, mnohdy vystačí s tím co viděl a slyšel a dále se už nezajímá.

Druhou část špatného dojmu tvoří psychiatrické praktiky. Snad každý viděl Přelet nad kukaččím hnízdem (o elektrokonvulzi se dočtete na http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrokonvulzivn%C3%AD_terapie ).
„Magora tam z vás nanejvejš udělají, psychofarmaka vám zničí duši, bla bla bla...“ Když se snažím před někým obhajovat postupy, které psychiatrie využívá, neustále narážím na podobné komentáře. Abych to uvedl na pravou míru, opravdu nikdo nemá zájem aby pacient zůstal v léčebně do konce života nebo musel zbytečně brát x tablet denně.

K „násilnému“ umístění do léčebny dochází pouze na soudní příkaz, akutně při jednání potenciálně nebezpečném pro nemocného, nebo jeho okolí (agresivita, zmatenost, panika, pokus o sebevraždu...).
Použití omezovacích prostředků nastane opravdu jen v krajních případech, takže horliví zastánci lidských práv si můžou dát pohov. Ostatně bych je rád viděl při zvládání schizofrenického pacienta.
Představa, že psychiatr jen píše léky, protože na psychoterapii nevěří je také nesmysl. Bývá doporučována na prvním místě a samozřejmě se využívá klinických psychologů.

K mýtům o lécích, antidepresiva NEJSOU návyková a v obvykle po určité době užívání dojde k cíleným změnám v mozku a jejich využití už dále není potřebné. Návykové benzodiazepiny nebo z-hypnotika dostanete krátkodobě než zabere jiná léčba, nebo pro občasné zvládnutí akutních stavů.
Léky po kterých je pacient silně utlumený jsou povětšinou antipsychotika, ty slouží ke zmírnění halucinací, depresonalizace atd.

Nejvíce asi lidi děsí historie, ale lobotomie už se nějaký ten pátek vážně neprovádí. Ve všech odvětvích medicíny byl člověk nucen využívat primitivních technik, jednoduše nic jiného ještě nebylo a o fungování těla toho lidé věděli málo. Operovalo se při plném vědomí, zlomené končetiny se řezaly, pouštění žilou vyléčilo všechny problémy.
Nové poznatky o CNS dávají psychiatrii výborné vyhlídky a podle mého si zaslouží lepší veřejné mínění a pochopení

Jaký je váš pohled na psychiatrii?