Proč se mi nelíbí hudební klipy

Téměř ke všem známějším (=hranějším) písničkám existuje klip. Tedy takové to video, které má s písničkou nějak souviset a celý jeho zvuk je vlastně jen ona píseň. To video ho má dokreslovat, tedy dávat nějakou přidanou hodnotu. Bohužel, většinou to tomu nepřidává vůbec nic.

Možná je to jen tím, že mám hudební sluch, anebo jsem prostě jinak „jinej“. Ovšem to, že jsou klipy na nic, není jen můj názor.

Střih videa do taktu písně

Ale co se mi konkrétně nelíbí: např. střih videa by měl jít do taktu písně (pro neznalé: rytmického celku), prostě aby onen rytmus zůstal zachován. Posluchač rytmus vnímá, i když si to uvědomuje. A hlavně ho očekává i od dalších vjemů - někdo si třeba dokonce klepe nohou. Jenže pokud se u toho dívá na klip a obraz se zcela nelogicky změní v půlce noty, je něco špatně. Posluchačův rytmus to rozhodí a video je tak vlastně rušivým elementem.

Tohle je věc, která mi u toho vadí ze všeho nejvíc. Je to jako kdybych se díval na něco, co s písničkou nesouvisí a ruší ji. A protože klip nemá většinou žádný děj (nebo velice chabý - ono taky co byste chtěli dát do 3 minut bez zvuku), přijde mi zbytečné se na něco takového dívat.

Když někdo zpívá, musím vidět kdo

Tohle je snad ještě častější. Zpěvák zpívá, ale v obrazu je úplně něco jiného. Někdy se v průběhu klipu dokonce zpěvák neobjeví vůbec (ale to se mi zdá úplně zcestné).
Pokud slyším zpěv (hlas), chci vidět toho, kdo zpívá, ačkoli mi to vlastně nic nedá. Je to stejné jako když chci vidět člověka ve filmu, který mluví, nebo že se chci dívat na moderátorku, když hlásí zprávy. Zrakový vjem pomáhá být v interakci, i když i bez něj rozumím dobře.

Pokud tam ten zpěvák není, nepřináší mi klip nic víc než rádio. Nemusí tam být pořád, ale v okamžiku, kdy otevře pusu, by měl zabírat (alespoň poloprůhledně) část obrazovky. Pokud zpívá a já ho nevidím, ztrácím se a nemůžu si to „vychutnat“.

Klip není film se soundtrackem. Film navodí atmosféru a hudba, byť zpívaná, je pořád „mimo“. U filmu je hlavní děj, u klipu hudba samotná. A tomu se má přizpůsobit i styl.

Jiné příčiny

Výsledek z toho je ten, že většina hudebních klipů jsou (pro mě) zbytečné. Nedávají mi nic. Škoda.

Možná je to tím, že většina z nich je zpívaná anglicky, a tomu - co si budeme namlouvat - rozumím hodně mizerně nebo vůbec. Takže vlastně nevím, o čem se tam zpívá. Nicméně i tak si myslím, že by měl být důležitější rytmus než vlastní obsah (beztak většinou o ničem).

Bohužel jsem nenašel žádnou skupinu, jejíž klipy by mi vyhovovaly - sotva jsem si myslel, že „už“, další písnička mi tuto naději sebrala

Není nad normální mp3...
Líbí se vám klipy? Myslíte, že k něčemu jsou?