Ten článek v MF Dnes měl nádech kuriozity. Ale jen na první pohled. Na světě se prý údajně „nedostává“ sto až dvě stovky milionů žen. Tolik by jich prý bylo potřeba, aby zavládla alespoň přibližná rovnováha v mezi oběma pohlavími.
Dějiny podobné výkyvy znají, ale většinou jen na lokální úrovni. Nynější podoba, kdy se žen nedostává hlavně v Číně, Indii a vůbec v Asii má trochu jiné kořeny. Jejich příčina tkví v dlouhodobě nerovném postavení muže a ženy. Zatímco muž coby živitel rodiny a potencionální opora na stáří rodičů je jako potomek vítaný, očekávaný a chtěný. Narození děvčete je něco jako malá tragédie. Děvče totiž po provdání obvykle odchází s manželem, takže ve stáří se stará o rodiče manžela nikoliv svoje. Mimo jiné.
V takové situaci, navíc v Číně podpořené omezením v podobě jednoho potomka na rodinu, je jen logickým vyústěním mimořádná obliba potratových klinik, kde se po zjištění, že budoucí matka čeká děvče zcela běžně odehraje onen zákrok, aby v „druhém pokusu“ všichni doufali v syna. Nutno podotknout, že potrat na základě pohlaví potomka je zde zakázán, nicméně mocná ruka korupce je nad zákon.
Trochu mně z těchto praktik mrazí v zádech. Ovšem jiný kraj, jiný mrav. Bohužel nedostatek ženského pokolení v takovém měřítku není nic, co by nás mohlo nechávat chladnými. Zdánlivě velká vzdálenost, která nás dělí od centra tohoto problému se bude čím dál zkracovat a můžeme jen hádat jakým způsobem bude tento problém řešen. Nejrychleji se v podobných situacích naneštěstí vždy orientují všelijaké mafie a zločinecké organizace.
Máme se tedy obávat únosů žen do Asie? Zatím zřejmě nikoliv. Co, ale třeba za dvacet let, kdy dospěje populace mladých mužů, kteří budou tímto nepoměrem postiženi nejvíc? Jak se začne vyvíjet situace kdy miliony mužů nebudou mít možnost najít si manželku, prostě proto, že žádné ženy nebudou? Zní to trochu jako sci-fi, ale myslím, že je to jako s prací. Není tady, bude jinde a jdeme za ní.
Hrozí tedy exodus mladých asijců do světa, ne za prací, ale kvůli partnerským vztahům? To už bych považoval za reálnější. Asi si nikdo nedovedeme představit, že by se něco tak normálního jako partnerské vztahy mělo dít na jiném základě než je tomu nyní. Tak například, kdo dá víc, kdo dřív uvidí, nebo kdo dřív přijde. Přeháním. To všechno už zde kdysi bylo. Kulturně jsme dnes mnohem dál.
Blíží se však doba, kdy žena bude v některých částech světa vzácným a ceněným zbožím a to doslova a bez hanění. Budou se o ni a kvůli ní svádět boje, bude se za ni platit a žít jako žena v těchto končinách se stane pro některé výhodou a pro některé noční můrou. A proč to všechno? Protože momentálně pro naplnění tohoto scénáře dělají co mohou.