Podporovat nebo odmítat?

Americký prezident vyzývá ke světu bez jaderných zbraní. Arabské státy zase k veřejné kontrole jaderných zbraní Izraele. Nepochybuji o tom, že hrozba jaderného konfliktu se všemi případnými následky je peklo, které si asi nikdo neumíme úplně představit. Z tohoto pohledu je taková iniciativa jistě správná. Na druhou stranu si nemohu odpustit ještě jeden pohled.

Mnohem víc lidí umírá dnes a denně na následky války a všelijakých potyček způsobených konvenčními zbraněmi. Tedy například samopalem, kulometem, bombou, granátem. Připustím-li, že bude mít Obama, nebo některý z jeho nástupců úspěch a prosadí svět bez jaderných zbraní, pořád to ještě nebude svět jakýchkoliv zbraní. To je totiž vpravdě nemožné.

Lidé budou tedy dál umírat, sice ne následkem ozáření, ale třeba obyčejným kalašnikovem. Nějak v tom nevidím žádnou výhru a pochybuji, že potenciální oběti ano. Zkuste to jako výhodu podat obyvatelům třeba takové Sierra Leone.

Z hlediska možného zneužití jaderných zbraní teroristy se nic moc nezmění. Vždy budou státy, které prostě k dohodě nepřistoupí. Vždy budou vědci, kteří ze zištných důvodů kývnou na spolupráci při jejich výrobě.

Jaderné zbraně paradoxně pomáhají udržovat mír, ať už to zní jakkoliv otřepaně. Je mylné, myslet si, že když se jich demokratické státy zbaví, ostatní to udělají taky. Navíc je to řešení na úrovni velmocí. Vůbec to však neřeší lokální konflikty, kmenové války apod.

Těch je ve světě pořád dost a umírají v nich většinou nevinní, kteří se nemají jak a čím bránit. Pro tyto konflikty nejsou jaderné zbraně třeba (netvrdím, že by je znesvářené strany nepřivítaly) a naděje k ukončení je obvykle tak vzdálená jako pravdivá odpověď na otázku kdo si vlastně začal.