Budou smajlíci i v knížkách?

Každý je zná: smajlíky () používá většina uživatelů internetu, používají se na fórech, v e-mailech, SMSkách.. Dorazí někdy tyto piktogramy i do „oficiálnější“ literatury? Do knih, novin nebo dokonce zákonů? A proč se používají jen v poslední době? Nebyla snad dříve potřeba vyjádřit „skrytý význam“ textu?

K čemu je smajlík?

Smajlík slouží k vyjádření vlastního názoru na věc, kterou jsme právě napsali. Když tedy napíšu
Ty jsi ale vůl.
říkám, že dotyčný je vůl, ale neprozrazuji nic o mém názoru. Můžu to napsat jen tak z rozpustilosti anebo můžu být opravdu hodně naštvaný - čtenář to nepozná.

Pokud ale napíšu
Ty jsi ale vůl.
je jasné, že to dotyčný nemá brát jako nadávku a že se nezlobím. Je v tom tedy znatelný významový rozdíl.

Jak se tento významový rozdíl vyjadřoval dříve?

Ale co bylo před příchodem smajlíku? Ten je totiž starý jen něco přes 20 let. Znamená to, že před touto dobou nikdo nepotřeboval podobný nástroj?

Zřejmě ne. Ostatně knížky, noviny a drtivá většina dalších tiskovin se bez smajlíků krásně obejde. Jenže je také pravda, že v nich často jde jen o sdělení holých faktů, které nepotřebují zvláštní „dovysvětlení“. A v knížkách lze použít různá slova před přímou řečí: „řekl, naznačil, usmál se, polykal slzy“ atd.

Potřebujeme je?

Zřejmě ne..
Vezmu si za příklad klasický dopis. To je po staletí používaný styl komunikace mezi lidmi, přesně takový styl, pro které se smajlíci používají ve velké míře. Přesto se nezdá, že by někomu citelně chyběly. Nebo ano?
Možná je k nim trošku averze pro jejich neoficiálnost - když jsem já sám psal přes 2000 českých odpovědí na různé situace (pro jeden program), které vyjadřovaly rozličné nálady, smajlíka jsem v nich nepoužil ani jednoho. Prostě mi nebyly po chuti a šlo to i bez nich. Dneska je mám rád, ale i tak dost rozlišuji mezi smajlíkem na internetu a jinde.

Smajlíci jsou potřební

Nicméně jak už jsem naznačil v úvodu, smajlíci jsou užitečná věc. Lze s nimi totiž vyjádřit něco, čeho by se běžnými prostředky dosahovalo jen těžce. Můžeme tedy celkem reálně předpokládat, že se z internetu rozšíří i na papír - nejdříve do časopisů, pak do knih a nakonec možná i do novin.

Jejich „neoficialita“ začne pomalu mizet (stejně jako mizí např. u SMS) a budou se objevovat čím dál víc. A to myslím i přesto, že tyto piktogramy vlastně ani nejdou přečíst nahlas.
Ostatně už asi před rokem jsem četl v magazínu Práva rozhovor s Lucií Vondráčkovou, který smajlíků obsahoval až až.. Dlužno dodat, že to byla výjimka a byl to opravdu nezvyk. A nečetlo se mi to moc hezky.
Ale o to jde, stejně si jednou asi všichni budeme muset zvyknout...

Umíte si představit smajlíky v knížkách? A chcete je tam? Jak často je používáte?