Opravdu jsou v historii nejdůležitější spisovatelé?

Už na základní škole se učí dějiny. A o čem se v nich hlavně učí? O vládcích, válkách, směrech a spisovatelích. Proč zrovna o spisovatelích? Jsou tak důležití?

Vládci a války mezi státy nepochybně vždy dost ovlivňovaly chod národního zřízení, zemí a světa vůbec. To ovlivňovalo myšlení lidí a vznikaly různé duchovní i umělecké směry. A tyto směry se nepochybně promítly do života mnoha tehdejších lidí.
A spisovatelé o tom (a v tom duchu) psali svá díla.

Proč se klade tak velký důraz na spisovatele? Je to povolání jako každé jiné, je přece tolik jiných, významnějších a prospěšnějších povolání... Proč se školáci neučí o vědcích, matematicích, továrnících, kteří opravdu něco dokázali? Ti pro nás udělali mnohem víc. Proč místo toho musí každý znát všechny díla, která napsal Neruda, Šrámek a desítky dalších? Navíc mnohdy nejde o to, proč to napsali, ale že to prostě jen napsali.

Je to přece součást kulturního rozhledu...

Literatura, kterou napsali, nám už většinou nedá nic. Byla jiná doba, jiný styl života, jiné chování. Tato díla mají už pouze historickou hodnotu. To, že je to součást kultury a každý to „prostě musí znát“, je dáno pouze tím, že je to z nějakých důvodů ve školních osnovách. Ale proč je to v těch osnovách, já osobně netuším.

Mně přijde jako mnohem důležitější vynález penicilinu nebo historie Pražského hradu než znát jednotlivá díla autorů. To totiž užiju dodnes. Spisovatelé pouze reagovali na svou dobu. Jako každý.

Není to k ničemu

Upřímně řečeno, nechápu tuto oslavu literatury. Je to nespravedlivé vůči ostatním povoláním. Od té doby, co jsem naposledy měl tento předmět, jsem tyto vědomosti nikdy nepotřeboval. A nikdy potřebovat nebudu. Necítím potřebu spisovatele uctívat. A je mi jedno, jestli to je nebo není součást kulturního dědictví.

Jsem sám?