Jsou počítačové hry prospěšné nebo škodlivé?

Stane se z „pařana“ her emocionálně vyrovnaný jedinec s dobrým postřehem nebo zamlklý agresivní zabedněnec? Do jaké míry jsou počítačové hry prospěšné a kdy už škodí?

Samozřejmě, jsou různé hry a ty mají různě velký vliv na chování člověka. Ale některé klady jsou snad u všech: například hráč dokáže prohrávat. Během hraní totiž prohraje tolikrát, že mu to ani nepřijde. Prostě prohraje a klidně to přizná. To ale není úplně běžné chování u lidí..
Zejména u 3D akcí se navíc naučí dokonalému postřehu a přesné koordinace pohybů (rukou). U některých se naučí hrát v týmu, u strategií si bystří mozek (i když většinou jen jednostranně). Většinou se můžou naučit i psanou angličtinu.

Hry mají zkrátka spoustu kladů. Ale také spoustu záporů.

Počítačové hry mohou být škodlivé

První nevýhoda je sociální - ten, kdo hraje hru na počítači, je sám. Prostě sedí doma - a to ještě nejlépe ve tmě - a hraje. S imaginárními protivníky, nebo přes síť s někým na druhém konci světa, o kterém neví vůbec nic a toho člověka zná pouze přes tuto hru a pouze na tuto chvíli...

Řeknete si: u televize je také člověk sám. Jenže se alespoň všichni dívají na to samé a můžou si o tom potom něco říct. O hře se povídá těžko. To je boj jen jednoho člověka, pokaždý jiný, ale pro okolí pořád stejný - není co říkat. Člověk se tím chtě nechtě izoluje.

Dalším vedlejším efektem je nedostatek pohybu. Pokud celý den sedím doma, co si budeme povídat, není to příliš zdravé. Pohyb to chce prostě vždycky, nejen na obrazovce.

Hry jsou agresivní?

Za jedno z největších negativ vidím agresivitu ve hrách. To, jak je brutalita obecně ve hře tolerována, či spíše dokonce vyžadována. To se týká zejména akčních her a zčásti i automobilových závodů. Jde hlavně o to, že se poměrně hodně realisticky zabíjejí v hrách lidé. A to se pak musí promítat do běžného života.

Už to vidím: „Vždyť je to jen hra“, „Nejsem přece blázen, abych někoho zabíjel kvůli nějaké hře“ atd.
Neříkám, že ten, kdo někoho zabije ve hře, zabije i ve skutečnosti. Ale: pokud to viděl ve hře, je mu to známé, tak je prostě pravděpodobnější, že něco takového někdy v budoucnu opravdu udělá. Dobře si vzpomínám, že když jsem byl malý a zrovna „letěla“ hra Prince of Persia, tak u každé výškové překážky jsem odpočítával „dlaždice“, jestli bych to přeskočil. Ačkoli by to byla čirá bláznovina. Já jsem samozřejmě nikdy neskočil, ale napadlo mě to.

K tomu bych uvedl citaci hráče na jednom fóru:

„Když jsem v létě pařil týden v kuse GTA SA a pak jel někam autem, tak jsem podvědomě koukal na každý rychlejší fáro a měl u toho nutkavé tendence přesednout si do lepšího.“

Grand Theft Auto je vůbec velice blbá hra. Dostal jsem se k ní několikrát - náhodou. Jde tam v podstatě o to srazit autem či napadnout co nejvíc lidí (v jednom módu, ostatní režimy nejsou o moc lepší). Je opravdu strašné, že jedinou klávesou můžu zmlátit bezbrannou kolemjdoucí ženu s nákupem, aniž by se mi něco stalo. Naopak - mám za to body. A nestane se mi vůbec nic. Jen když jich zmlátím hodně, jde po mě policie a zdrhat jim je další zábava...

Podprahové vnímání násilí je nebezpečné ve zlomových situacích

Ponechme stranou úroveň těch, kteří snad z toho mají radost. Ale řeknete si: zdravý člověk jako já by něco takového ve skutečnosti neudělal.

Ano, za normálních okolností určitě ne.
Ale představte si člověka, který tuto hru běžně hraje. Sráží lidi autem, dostává body a baví se.
Potom se jednoho dne opije v hospodě a notně opilý usedne za volant. Rozjařený jede nočním městem, v hlavě totálně vygumováno, div že se udrží na silnici. A teď uvidí na chodníku chodce. Přesně tak, jak to vídá ve hře, jak je mu to důvěrně známé. Normálně by ho nechal být, ale.. srazí ho? Proč ne, vždyť je to jen sranda, ne?

Pokud mu to rychle nedocvakne, tak ho může opravdu srazit. A bude to mít na svědomí nejen alkohol, ale i ta hloupá hra. Zemře nevinný člověk kvůli nějakému blbci, který se inspiroval.
A takových příkladů by se dalo vymyslet spousta..

Až potkáte na nádraží nějakého agresivního asociála, doufejte, že GTA nezná...

Takový vliv ta hra zase nemá...

Ne? Má na vás větší vliv hra, kterou si sami zvolíte, nebo nějaká reklama v televizi, u které jdete na záchod? Ta minutová reklama se platí ve stotisícových částkách, proč ji někdo platí? Protože i tak má obrovský vliv! Veškeré okolí člověka nějak utváří, zanechává na něm stopy, formuje chování...

Je celkem jedno, že dlouho člověk žije spořádaný život, když mu ve slabé chvilce docvakne něco špatně a stane se neštěstí.

Ale Tom a Jerry jsou také brutální

Ano, Tom a Jerry (a jiné) jsou také brutální dost, a to jsou přímo pro děti. Tady je však významná polehčující okolnost - postavičky jsou kreslené a nepřirozené, což je vidět na první pohled. V reálném životě se prostě s kreslenou postavičkou nesetkáte.

Pokud se ve hře střílí na mutanty výrazně odlišné od ostatních nebo prostě na něco. co ve skutečnosti neexistuje, je to v podstatě v pořádku. Chybou ovšem je to, že hry jsou spíše čím dál reálnější - někdy jsou takřka k nerozeznání od fotografie. A to může mást.

Co s tím?

Těžko říct. Asi by se měly zakázat stejně jako různá rasistická hnutí, nacistické spolky atd. Pokud budu někde hajlovat, neznamená to, že jsem nebezpečný, ale že toto uvažování je nebezpečné. Pokud budu zabíjet lidi ve hrách, nemusím zabíjet ve skutečnosti, ale takovéto uvažování je taky nebezpečné..

Takže jsou hry prospěšné nebo ne?

Zčásti ano, zčásti ne. Jaký mají hry skutečný vliv se ukáže až v příštích desetiletích. Doufejme jen, že přibude více strategických géniů než vrahů ze zábavy...